E-shop Svatováclavské dukáty 1951.


PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (1) Monument zmizelý v nenávratnu
Jako první z této série „Památky na bankovkách“ se spolu podíváme na bankovku Afgánského království z období vlády krále Muhammada Záhira Šáha.

Na otázku, proč zrovna tato bankovka je vybrána jako první, je odpověď vcelku jednoduchá. Z pohledu časové osy je to teprve nedávno, kdy byla tato kulturní památka, vyobrazená právě na této bankovce – nenávratně zničena.

Historie Tato památka zde stála již od 6. století v poklidném stínu skalního masivu. Jedná se o sochy Buddhy Vairóčanu a Buddhy Šákjamuniho z Bámijánského údolí. Po několik staletí tyto sochy Buddhů odolávaly zubu času a ne vždy se ve středověku k sochám lidé chovali přívětivě. Jednou z mála výjimek byl král Amanulláh (vládl 1926-1929), který si uvě domoval hodnotu a výjimečnost těchto soch a začal proto podnikat opatření k jejich ochraně. Bohužel jeho nástupci takové pochopení pro památky neměli a sochy ponechali vlastnímu osudu. Přesto se roku 1969 započalo s opravami soch s pomocí indických archeologů. Práce nešla podle představ díky různým vlivům. Pracovat se dalo pouze čtyři měsíce z roku kvůli počasí, přesto do konce roku 1973 byla opravena alespoň menší socha Buddhy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.



Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.
Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.

Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.

Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.

Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem, Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.

Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.

O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika