E-shop Oběhové mince České republiky.





OBĚHOVÉ MINCE ČESKÉ REPUBLIKY
( 12 produktů v prodeji.)
Mince České republiky byly poprvé vydány v roce 1993 v nominálních hodnotách 10,20 a 50 haléřů, 1,2,5,10,20 a 50 korun českých a všechny se běžně uplatňovaly v peněžním oběhu.
CHATAM SOFER Vzácná medaile s portrétem bratislavského rabína
Před více než 23 lety přestalo existovat Československo a jeho místo zaujaly dva suverénní nástupnické státy – Česká republika a Slovenská republika.

Mincovna v Kremnici, v níž se od roku 1328 razily jak uherské, tak po roce 1918 i československé ražby, dnes pokračuje v ražbách slovenských oběžných a pamětních mincí a medailí.

Přestože došlo k rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků, nemělo by se zapomínat na slovenské mincovní ražby a medaile, které, podobně jako české, si tradičně zachovaly svou vynikající výtvarnou úroveň. Před čtyřmi lety vydala Slovenská národná banka pamětní desetieurovou minci k 250. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů a učenců 19. století bratislavského (pressburgského) rabína Mozese Schreibera, zvaného podle svého díla Chatam Sofer (1762-1839). Autorem výtvarného návrhu mince, která se téměř okamžitě stala velmi vyhledávanou a vzácnou sběratelskou ražbou, je slovenský medailér a rytec Pavel Károly. Čtenáře bych rád seznámil s vzácnou medailí, kterou také krášlí portrét Chatama Sofera. Jedná se o bronzovou medaili brastislavského Múzea židovskej kultúry, jehož ředitelem je profesor PhDr. Pavol Mešťan, DrSc.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.



Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

450. VÝROČÍ NAROZENÍ JANA JESSENIA Pamětní mince 200 Kč 2016 III
Třetí a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 je mince k 450. výročí narození Jana Jessenia, kterou vydala Česká národní banka 14. prosince 2016 na základě vyhlášky č. 389 /2016 Sb.



Filozof, lékař a politik Jan Jessenius či Ján Jesenský nebo také Jan z Jesenu se narodil 27. prosince 1566 ve slezské Vratislavi. V roce 1583 se zapsal na univerzitu ve Wittenbergu a v roce 1587 obhájil v Lipsku disertaci. V roce 1588 odešel na filozoficko-lékařské učení do Padovy, kde obhájil lékařskou i filozofickou práci. V Praze získal doktorát, nejprve se vrátil do Vratislavi, kde působil jako lékař a později získal titul dvorního lékaře saských vévodů. Stal se mimořádným profesorem a v roce 1597 rektorem univerzity ve Wittenbergu. V roce 1600 přijel za přítelem Tychonem de Brahe do Prahy, kde provedl na těle odsouzence první veřejnou pitvu, jejíž popis je jedním z vrcholů jeho vědecké činnosti. V Praze pak prováděl jako host Univerzity Karlovy další pitvy a publikoval odborné práce. Začal se zabývat také politikou, stal se jedním z hlavních představitelů protihabsburského hnutí a plnil diplomatické úkoly.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy
15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.

Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.

Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika