E-shop Zlaté a stříbrné medaile.


Inspirace ve starověku Moderní oběžné izraelské mince
Každá země má zájem o uchování své historie jako celku v kolektivní paměti národa, ale i o uchování paměti na významné mezníky svých dějin či na vynikající osobnosti vědy, kultury, umění nebo státnosti, které svůj národ proslavily.



Jednou z možností jak připomenout dějinné události nebo význačné historické osobnosti, je tyto události či osobnosti zvěčnit na poštovních známkách či na mincích, ať již pamětních nebo oběžných. Známky a mince jsou ty, s nimiž se lidé většinou denodenně setkávají. Bývalé Československo (1918-1992) mělo v tomto ohledu opravdu dlouholetou tradici. Většina československých pamětních mincí připomínala historické momenty v životě Čechů a Slováků nebo významné osobnosti jejich dějin. Není jistě nutné zdůrazňovat, že československé pamětní mince mají kromě své velké historické výpovědní hodnoty i vynikající uměleckou úroveň. Také dnešní oběžné mince České republiky čerpají z bohatých českých dějin. Mince 1 Kč nese reliéf stylizované svatováclavské koruny, 2 Kč zdobí reliéf velkomoravského gombíku, na 10 Kč je vyobrzaen brněnský hrad Špilberk ze 13. století, 20 Kč zdobí reliéf jezdecké sochy svatého Václava (zavražděn r. 935) a na 50 Kč je panorama Hradčan, sídla českých králů a prezidentů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.

Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.

A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

VÝSTAVA V ORLOVÉ 1926 Plakety a odznaky
Letos v létě jsme si připomněli 90 let od konání velkolepé Průmyslové, živnostenské, kulturní a hospodářské výstavy v Orlové na Těšínsku.

Konala se ve dnech 27. 6.–8. 8. 1926. Výstavu kromě řady dobových pohlednic připomíná vzácná a dosud nepublikovaná plaketa s portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a pamětní výstavní odznak.

Prezident Masaryk znal Orlovou ze svých návštěv na Těšínsko, konaných dlouho před válkou. Chtěl tenkrát na vlastní oči poznat tento kraj, ostatními českými zeměmi zanedbávaný. Sám proto pro něj také pracoval a propagoval úspěšnou drobnou národní práci. Za první světové války pak obyvatelstvo Těšínska sledovalo činnost T. G. Masaryka za hranicemi se stejným zájmem a napětím, jako ostatní Čechoslováci. Srdečný vztah obyvatel Těšínska k prezidentu Masarykovi byl ještě prohlouben dvouletým bojem o samostatnost Těšínska. Orlová byla tehdy střediskem českého života, centrem českého boje. Obyvatelstvo Těšínska se těšilo dlouhou dobu na to, že vzdá prezidentovi Osvoboditeli svůj dík. Bohužel pro zaneprázdnění prezidentovo i pro jiné překážky se nemohla návštěva uskutečnit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.



Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.

Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.

Zlato

Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika