UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Šperkař Jiří Urban zhotovuje další repliku koruny, tentokrát Svatováclavské!
Známý turnovský šperkař je historicky prvním umělcem, kterému byla dána možnost zhotovit věrné repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů říše římské a koruny Svatováclavské.

Turnov - „Korunu svatého Václava nechal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347, je to zcela jistě jedna z největších českých středověkých památek. Svatováclavskou korunou byli korunováni všichni králové a císaři až do 19. století. Je to mimořádná příležitost, pokusit se o věrnou repliku této koruny. V Turnově tak po letech zase vzniká další kopie nejvzácnějších českých klenotů,“ uvedl Jiří Urban. Ten repliku Svatováclavské koruny zhotovuje na objednávku při příležitosti velké výstavy Praha lucemburská, která se uskuteční letos na podzim. „Koruna musí být hotová do poloviny října, bohužel na ni mám jen pár měsíců. Zakázku jsem získal letos na jaře. Nebudu s ní tedy moci trávit tolik času, jako s předchozí replikou říšské koruny,“ připomíná Urban svoji loňskou práci. Svatováclavská koruna je penězi nevyčíslitelný klenot. Originál je spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů uložen v pražském chrámu sv. Víta, chráněn je sedmi zámky, k nimž má klíč sedm představitelů české národní státnosti (prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, pražský primátor, arcibiskup a probošt kapituly). V současné době existují hned tři repliky koruny sv. Václava. Jedna je součástí různých expozic, kterými se Česká republika prezentuje ve světě, druhá je trvale umístěna ve Vladislavském sále na Pražském hradě a třetí v klenotnici na hradě Karlštejn. Urban pracuje na v pořadí čtvrté replice.

Patrně zatím nejdokonalejší kopie Svatováclavské koruny vznikla v turnovské umělecko-průmyslové škole v polovině 60. let minulého století (zde zhotovili na přelomu 70. a 80. let i kopie jablka a žezla). Klenoty byly k vidění při mimořádné výstavě v Muzeu Českého ráje v loňském roce.

„Jako základní materiál repliky Svatováclavské koruny bude použito zlacené stříbro, kameny nahradí věrná skleněná kompozice, na které spolupracuji s výtvarníkem Václavem Zajícem, který působí na zdejší umělecko-průmyslové škole. Na první pohled je Svatováclavská koruna jednodušší než římská, ale zdání klame. Je na ní velký podíl ruční práce, samotné osazení množství kamenů zabere spoustu času, budu muset zmobilizovat všechny síly, aby byl termín splněn. Odměnou bude především duchovní zážitek, protože po práci na replice říšské koruny mám před sebou výzvu v podobě dalšího skvostu světového významu,“ přibližuje svoji práci Jiří Urban. Na rozdíl od říšské koruny má v případě té Svatováclavské výhodu, protože má k dispozici podrobnou dokumentaci. „Mám jedno velké přání, mít obě repliky na chvíli u sebe a vyfotit si je společně,“ svěřuje se závěrem Jiří Urban. Sen se mu může velmi rychle splnit, neboť kopie říšské koruny má být k vidění v turnovském muzeu letos v září!

Kopii říšské koruny Urban po víc než roční práci dokončil vloni na jaře. Je umístěna střídavě na Karlštejně a v Praze, v informačním centru v Husově ulici. Říšská koruna patří mezi nejvzácnější evropské památky. Její originál je umístěný ve vídeňském Hofburgu. Zde měl turnovský šperkař umožněn exkluzivní přístup k originálu a mohl na místě shromažďovat potřebnou dokumentaci. Říšská koruna byla vytvořena na konci prvního tisíciletí, korunován jí byl i Karel IV. Váží zhruba 3,5 kilogramu, její průměr je 22 centimetrů a výška téměř 23 centimetrů. Složena je z osmi zdobených desek s perlami, drahými kameny a smalty.

Svatováclavská koruna, resp. její originál, váží 2,3 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21 – 22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy.

1000 Pengö, 1. 7. 1927 Varianty maďarské bankovky, Pick 94
Jsem sběratel papírových platidel se specializací na maďarské bankovky.

Sbírám známé varianty a hledám neznámé varianty. Po zavedení internetu se mi dost rozšířily možnosti a tak jsem mnoho variant zaregistroval právě na webových stránkách sběratelů maďarských bankovek nebo na internetových aukcích. Je docela zajímavé, že stále nacházím nové a nové varianty. Hlavní zdroje informací jsou však mezi sběrateli a obchodníky.

A tak mohu konstatovat, že mám v evidenci varianty které dosud nejsou popsány v žádných, a to ani specializovaných katalozích (ani maďaských...). Rád bych nyní prezentoval varianty na jedné z nejkrásnějších a nejvzácnějších bankovek Maďarska – na 1000 Pengö, 1. 7. 1927.

Bankovka je tištěna hlubotiskem, v převážné barvě modré. Je nejen velmi pěkná, ale má vazbu na český stát a to hned dvakrát.

Po krátkou dobu platila i na našem území a to 2. 11. 1938–26. 6. 1945

Na rubové straně je přepis obrazu Gyuly Benczúra s názvem Křest svatého Štěpána I. v roce 984 českým biskupem. Přepis obrazu do rytiny provedl Franke Ruppert.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.



POKLADY Z VRAKŮ (3) Daleká cesta do Indie
Kromě španělských galeon naložených zlatem čelily nebezpečí na moři i holandské, anglické, francouzské a portugalské lodě, přivážející poklady z Nového světa a Orientu.

Dlouhá cesta z Dálného východu se stala stejně významnou jako španělsko–karibské spojení. V Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které vysílaly své flotily s nákladem mincí na nebezpečné plavby a o výnosné orientální trhy spolu soupeřili dva velcí rivalové: anglická East India Company a nizozemská Vereenigde Oostindische Compagnie.

Východoindické společnosti
Obchodování s Dálným východem bylo navzdory všem nebezpečím extrémně výnosné a po celé Evropě vznikaly Východoindické společnosti, které každoročně posílaly své flotily na dlouhé plavby a soupeřily mezi sebou o lukrativní trhy. Jako první byla roku 1600 založena anglická East India Trading Company následovaná roku 1602 nizozemskou Vereenigde Oostindische Compagnie. Kromě nich vznikly i dánská Ostindisk Kompagni (založena 1616), francouzská Compagnie française pour le commerce des Indes orientales (působící v letech 1664–1769) nebo portugalská Companhia do commércio da Índia (založena 1628).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika