E-shop Slovenské zlaté mince.

Slovenské zlaté mince


= přehled zboží zařazeného do kategorie



SLOVENSKÉ ZLATÉ MINCE
( 3 produktů v prodeji.)

Rozšiřte svou sbírku o slovenské zlaté mince, které jsou exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Max Švabinský Padesáté výročí smrti autora československých bankovek
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno.

Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno. Je to dáno nejen jejich vynikající technickou úrovní, ale především i nádherným uměleckým zpracováním. Není divu, vždyť ve své době se na jejich tvorbě podíleli naši přední výtvarníci, jakými byli například Alois Mudruňka, František Kysela či Jaroslav Benda. Avšak mezi těmito autory vystupují do popředí především dvě jména, a to Alfons Mucha a Max Švabinský, jehož padesáté výročí smrti jsme si právě 10. února připomněli.

Bankovková tvorba v díle Maxe Švabinského je úzce spjata s Tiskárnou bankovek Národní banky Československé (TB NBČS). Ta zahájila svou činnost v lednu 1928 a už 30. května téhož roku zahájila tisk prvních bankovek1. Tou byla Mudruňkova dvacetikoruna, jejíž výroba se sem přesunula z proslulé pražské tiskárny A. Haase2. Záhy po svém vzniku se TB NBČS začala plně zabývat otázkou přípravy nové emise bankovek, která měla postupně nahradit stávající, mnohdy graficky a technicky nesourodé, nominály tištěné z části v domácích a z části v zahraničních tiskárnách. Spolupráce na nových bankovách byla tak po Alfonsu Muchovi svěřena právě Maxi Švabinskému. Ten v té době patřil mezi naše přední výtvarníky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.



UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.

O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.

Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky, mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012



ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (2)
Téma zaniklých librových systémů jsme nakousli v minulém čísle časopisu Mince a bankovky.

Přesto, že je to téma rozsáhlé, v tomto vydání jej ukončíme, abychom se od příště mohli věnovat dalším zajímavostem.

Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963 Bank of Ghana Building Pound Issue. Emisním ústavem byla centrální banka (Bank of Ghana). Tento bankovní dům na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné decimalizaci na 100 pesewas (sing. pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GHC |. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise ND (1965) Nkrumah Cedi Issue. Bankovky jsou nedatované (ND). K identitě bankovek podle data centrální banka přistoupila v roce 1967. Ghanské cedi prodělalo několik inflačních stádií, kdy se hovoří o prvém až třetím cedi. První cedi (C |1) nahradil ghanskou libru v roce 1965 neparitně v poměru 1 ghanská libra = 2,4 cedi (100 pesewa = 100 pencí). Zároveň C |1 přešel na decimální systém a byl rozdělen na 100 pesewas a nikoli na šilinky a pence. První cedi bylo až do konce roku 1967 používáno jako druhé platidlo vedle stále obíhající ghanské libry.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

ZLATÉ MINCE ČNB
ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.
TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE
Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!
INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.
FIXACE CENY
Cena zlata se neustále mění. Okamžik její fixace je proto důležitý. Chcete-li zakoupit investiční zlato za cenu, která vám vyhovuje, dřív než se změní, proveďte úhradu vaší objednávky obratem. Tím dosáhnete okamžité fixace. Minulá výhodná cena samozřejmě nemůže být dodatečně fixována v nočních hodinách, mimo pracovní dobu obchodníků nebo ve svátky, kdy obchody se zlatem neprobíhají.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika