E-shop Australia Dreaming - zlaté mince.


Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého i slovenského kalendáře.

Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení. Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.

Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012



Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti a prvnímu českému králi Vratislavovi.

Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092 hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie, kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro svou osobu královskou hodnost.

Historie Vyšehradské kapituly

Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.

Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792.

František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792. Bylo to v době francouzské revoluce a první polovinu jeho vlády provázely dlouhotrvající a vyčerpávající válečné konflikty (války s Francií proti její vojenské expanzi), které byly pro Rakousko spojeny s bolestivými územními ztrátami a se stále se zhoršující hospodářskou situací.

Tyto události byly pochopitelně provázeny neustále se zvyšující potřebou peněz na válečné potřeby. Rakouský stát svá vydání financoval vydáváním (tištěním) stále většího množství nekrytých papírových peněz. Pohromou pro rakouské finance byly především reparace po prohrané válce s Francií roku 1809. Od poloviny roku 1810 kurz bankocedulí nezadržitelně padal. Obrovské vládní výdaje spjaté s napoleonskými válkami směřovaly zemi zákonitě ke státnímu bankrotu. Měnovou reformou ze dne 20. února 1811, vyhlášenou 15. března, byla snížena hodnota bankocedulí emitovaných v roce 1800 a 1806 a dílčích měděných mincí na pětinu, což znamenalo, že za 100 zlatých v bankocedulích se platilo 20 zlatých v nové měně – nazývané vídeňská. Stát tak odepsal 80 % svých dluhů na úkor obyvatelstva. Tento drastický postup způsobil na dlouhou dobu nedůvěru obyvatelstva v papírové peníze. Státní bankrot tedy byl vyhlášen 15. března 18112 a měl pro monarchii a její obyvatelstvo velmi neblahé důsledky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.



VPÁDY PŘEMYSLA OTAKARA II. NA SLOVENSKO vo svetle nálezov mincí
V uvedenom príspevku sa budem venovať pomerne krátkemu časovému úseku v dejinách dnešného Slovenska.

Spomínané obdobie môžeme vymedziť rokmi 1271-1273, prípadne 1277/78 kedy nezhody medzi uhorskými kráľmi Štefanom V. (1270-1272), Ladislavom IV. Kumánskym (1272-1290) a rakúskym vojvodom Přemyslom Otakarom II. (1251-1276) prerástli do otvoreného vojenského konfliktu.

Tento konflikt vyústil až do vojenských vpádov Přemysla Otakara II. na územie dnešného juhozápadného Slovenska, ktoré bude aj predmetom nášho skúmania. Prvá výprava Přemysla Otakara II. sa začala v polovici apríla 1271 a bola reakciou na vyplienenie Dolného Rakúska Štefanom V. v roku 1270. V rámci tohto ťaženia dobyli Přemyslove vojská väčšiu časť juhozápadného Slovenska. Okrem menších opevnení a hradov ako Devín, Stupava, Svätý Jur, Pezinok a Červený Kameň sa mu podarilo dobyť aj väčšie mestá, vrátane Bratislavy a Nitry. V rámci tohto ťaženia však došlo len k jedinej väčšej bitke, ktorá sa odohrala 2. júla 1271 pri Mošoni. Tá sa skončila jednoznačným víťazstvom Přemyslových vojsk.Ešte v tento deň došlo k podpísaniu mieru medzi oboma panovníkmi. Nepriateľstvo a napäté vzťahy medzi súperiacimi stranami však pretrvávali aj naďalej a neskončili sa ani po nástupe Ladislava IV. na uhorský trón. Krátko po prvej výprave sa začala opäť vojna medzi oboma kráľmi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika