E-shop Lunární kalendář - stříbrné mince 1 Kg.


NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.

Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.

Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.



Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.

Zatímco druhou měnovou reformou1 se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.

Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

100 let Obecního domu v Praze Pamětní stříbrná mince
Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou 200Kč minci, která připomene 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Mince inspirovaná touto stavbou je v prodeji od 7. listopadu 2012.



Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 22 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 21. června 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. z Archivu hlavního města Prahy.

Předložené návrhy hodnotila komise tradičně v rámci tří soutěžních kol. Z prvního kola nepostoupilo 11 sádrových modelů, a to pro různé výtvarné nedostatky v písmu, kompozici nebo modelaci. Pět návrhů, které se vyznačovaly dle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Bankovky, které neplatí Varianty účelových tisků
Sběratelé vědí, že bankovka je charakterizována jako cenný papír (=cenina) s danou nominální hodnotou sloužící jako bezúročný platební prostředek.

Bankovky jsou vydávány v drtivé většině centrální bankou toho kterého státu. Zjednodušeně řečeno v uvedeném případě se jedná o tzv. legální finanční prostředky (bankovní peněžní a ceninový sektor). Vedle platných bankovek je možné definovat skupinu bankovek nelegálních (nebankovní peněžní a ceninový sektor), do které zařazujeme několik bankovních variant.

Pekelné bankovky
Pravděpodobně nejstarší formou bankovek z kategorie nelegálních jsou tzv. hell banknote (doslovný překlad pekelné peníze; hell bankovky). Jejich první tisk je zaznamenán již v počátcích 19. století na území Číny. Také v našich podmínkách tuto variantu známe a dokonce je možné ji zakoupit na stránkách veřejných aukcí. V rámci této skupiny bankovek se rozlišují varianta naturální (HBN; nejčastěji portrétová ) a varianta označována jako fine arts (HBA; s nádechem výtvarného umění).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika