E-shop Lunární kalendář II - stříbrné mince s pozlaceným .


Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.

Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako výdělková a hospodářská společenství.

Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách ovládaných podnikateli3.

Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (2) Newton a padělatelé
Když Isaac Newton obdržel dopis o svém jmenování v královské mincovně, považoval to za příležitost jak se dostat do Londýna.

Z původně formálního místa se ale stala posedlost a z proslulého vědce se stal správce mincovny, který úspěšně zorganizoval přeražbu všech stříbrných mincí Anglie a stal se postrachem londýnských padělatelů.

Správce mincovny Isaac Newton byl v roce 1795 vědeckou celebritou, jejíž díla byla uznávaná po celé Evropě. Newton měl za sebou osobní krizi a byl rozhodnut se za každou cenu dostat z univerzity v Cambridge, kde se nudil. Jeho známí a přátelé po několik let oslovovali své patrony, aby slavnému vědci obstarali místo s odpovídajícím příjmem. V září roku 1795 přišla z Londýna zvláštní žádost: Mohl by se nejchytřejší muž Anglie Isaac Newton věnovat záležitosti národního významu a poradit, co má Anglie dělat s nedostatkem stříbrného oběživa? Newton se tímto problémem začal intenzivně zabývat a nakonec navrhl stažení všech stříbrných mincí z oběhu a jejich celkovou přeražbu tak, aby se nové mince nedaly okrajovat. Nové mince měly mít cenu kovu odpovídající nominálu, aby nedocházelo k jejich exportu. Newton zároveň doporučil změnit poměr ceny zlata a stříbra. Jeho návrh nakonec uspěl pouze částečně. 17. ledna 1696 bylo sice rozhodnuto o stažení všech mincí, ale nové ražby měly mít stejnou hmotnost.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

NOVÉ EURO DO SBÍRKY 50 € emise Europa
Záhy po uvedení eura se začala Evropská centrální banka (ECB) připravovat na druhou, technicky vylepšenou emisi papírových platidel – označované „Europa“.

Tyto bankovky jsou postupně uváděny do oběhu v pořadí dle jednotlivých hodnot. Jako první přišla v roce 2013 na řadu 5 €, roku 2014 následovalo 10 € a rok poté 20 €. Letos 5. června pak centrální banka představila nový vzor 50 €.

Padesáti eurová bankovka je v současnosti nejvíce zastoupeným nominálem. Ze všech hodnot představuje až 45 % všech obíhajících bankovek. Jejich počet je tak téměř ve stejné výši jako celkový počet všech hodnot v oběhu, jaký byl ke konci roku 2002. Jak už bylo řečeno, druhá emise eurobankovek nese název Europa. Označení je odvozeno od starořecké báje, podle níž svedl dceru fénického krále Európu bůh Zeus, který na sebe vzal podobu býka, a unesl ji na Krétu. Starověcí Řekové se příběhem nechali inspirovat a začali pojem „Europa“ používat jako zeměpisné označení celého kontinentu. Samotná podoba Európy vyobrazená na bankovkách vychází z více jak dva tisíce let staré vázy nalezené v jižní Itálii a vystavené v pařížském Louvru.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.



Dvacetikoruna s portrétem Přemysla Otakara I.
Ikonografie našich papírových platidel je od dob první republiky dána mnoha vžitými zvyky a tradicemi.

Díku tomu si tak dnes jen málo kdo dokáže představit, že by stokoruna nebyla zelená či padesátikoruna nenesla červenou barvu. Stejně tak jako v ostatních zemích jsou i u nás nejčastějším námětem významné osobnosti naší historie. Jednou z nich je i první dědičný král z rodu Přemyslovců, Přemysl Otakar I.

Přemysl Otakar I. se narodil roku 11551 jako syn českého krále Vladislava II. Nad českým knížectvím se poprvé se ujal vlády v roce 1192, když násilím svrhl již dříve zvoleného knížete Václava II. Tato jeho první vláda však neměla dlouhého trvání. Poté co se zapojil do spiknutí proti císaři, ho císař už následující rok sesadil. Přemysl byl tak nucen až do roku 1197 pobývat ve vyhnanství. Po smrti nového knížete Jindřicha Břetislava se po druhé ujímá vlády, s čímž však nesouhlasí česká šlechta a namísto něj si volí Přemyslova mladšího bratra Vladislava. Ten se po šesti měsících s Přemyslem smíří a dobrovolně se vzdává trůnu v jeho prospěch. Za Přemyslovy vlády dochází k nevídanému rozmachu českých zemí. Dochází k osídlení pohraničních území, rozvijí se řemeslnictví, obchod a především těžba stříbra. Jako politik si počínal velice obratně. Výrazně upevnil svou moc a jednotu2 českého státu, v jehož rámci se konstituovalo i moravské markrabství. Posílil královské úřady, zrušil Břetislavův nástupnický řád a zavedl princip primogenitury. V zahraniční politice byl rovněž i schopným diplomatem. To se ukázalo už krátce po jeho nástupu, když se zapojil do bojů o císařský trůn. Po smrti římského císaře se o uvolněný post strhl litý boj, ve kterém se postavil na stranu Filipa Švábského. Ten ho za věrné služby na podzim 1198 korunuje českým králem s právem dědičného titulu i pro jeho potomky. Roku 1212 papež i většina říšských knížat začíná podporovat jako budoucího římského císaře sicilského krále Fridricha. Přemysl byl jeden z prvních, kteří ho uznali, díky čemuž mu císař 26. září 1212 udělil za věrné služby Zlatou bulu Sicilskou. Zlatá bula sicilská byla po dlouhá léta základním dokumentem státoprávního postavení Čech. Panovníkovi přiznávala nejen post jednoho z kurfiřtů, ale také nezávislost a svrchovanost nad českým královstvím, integritu jeho území, potvrzovala dědičný královský titul a právo domácí volby panovníka. Naopak vůči římskému císaři vymezovala jen minimální povinnosti. Všechna tato privilegia se Přemyslovi podařilo udržet po celou dobu jeho vlády a předat je svému synovi a nástupci Václavu I., kterého nechal korunovat ještě za svého života. Zemřel 15. prosince 1230.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika