E-shop Časopis Mince a bankovky.





ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
( 69 produktů v prodeji.)
Český časopis pro české sběratele, numismatiky. Objednat můžete na zlate-mince.cz
Korunové bankovky (8) Série Albína Brunovského
našem přehledu o korunových bankovkách jsme v posledním čísle časopisu M & B (3/2011; 37–39) skončili emisí bankovek z období roků 1970 a 1973.

Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.

V Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
Emitentem poslední emise bankovek byla ještě Státní Banka Československá. Bylo vydáno celkem 5 bankovek, z nichž se žádná neobjevila v tzv. prozatímním vydání (Provisional Issue; Revalidation Stamps on Czechoslovakian Notes) bankovek v roce 1993, které bylo opatřeno kolky.
První bankovkou je 10 Kčs z roku 1986. Na A bankovky je podobizna Pavola Országha Hviezdoslava, na R je vyobrazena oblast Oravy. Bankovka byla emitována v sérii J, V a P. U poslední uvedené se mohou vyskytovat různé varianty vodoznaku.
Další je bankovka o nominální hodnotě 20 Kčs s vyobrazením Jana Amose Komenského na A. Na R je „strom života a mladý pár. Bankovka byla emitována v roce 1988 v sérii E a H. Rovněž u této bankovky se může provedení vodoznaku odlišovat.
Bankovka Pick #96 (50 Kčs) byla vydána v roce 1987 ve variantách Pick #96a (prefix #F 01 – 84) a Pick #96b (prefix #I 01–28). Na A bankovky je zobrazen Ludovít Štúr, na R panorama Bratislavy. Vodoznak se může odlišovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011



Těžaři hledají další naleziště zlata
Největší zájem mají firmy o střední Slovensko. Blízko Kremnice, kde se zlato po staletí těžilo, je prokázané ložisko s přibližně 30 tunami zlata.

Slovenská naleziště zlata stále přitahují zájem těžařských firem. Vzácný kov se sice na Slovensku těží pouze v Hodruši u Banské Štiavnice, prospektoři však na začátku léta hledali zlato až na 35 průzkumných územích. Vyplývá to z informací ministerstva životního prostředí. Zájem o nová naleziště podpořil růst ceny zlata. Ta se letos vyšplhala až na rekordní maximum 1031 dolarů za troyskou unci (asi 31 gramů).

Společnost Kremnica Gold, která by chtěla ložisko vytěžit, však zatím nemá souhlas města. Podle jednatele firmy Borise Bartalského se však podnik neupíná pouze k těžbě v Kremnici, ale hledá zlato také v dalších dvou lokalitách. "Skutečný potenciál je na jižní straně obce Vyhne," řekl Bartalský.

Nadějné jsou rovněž geologické průzkumy kyperské společnosti Emed Mining u obce Slatinské Lazy v okrese Detva. Firma v létě na svých internetových stránkách informovala, že její geologové při zkušebních vrtech narazili na zlatonosnou žílu s obsahem více než gram zlata na tunu.

Jedinou společností, která v současnosti zlato na Slovensku těží, je Slovenská banská v Hodruši-Hámroch u Banské Štiavnice. Ačkoli se firma nachází v útlumovém režimu, získala v loňském roce z podzemí téměř 90 kilogramů zlata. Přibližně stejné množství hodlá při průzkumných aktivitách a dotěžbě starých nalezišť získat i letos.

Podle odborníků jsou největší šance na objevení nového naleziště právě v lokalitách středního Slovenska, kde se zlato již v minulosti těžilo. Menší nálezy zlata lze ale v budoucnosti očekávat například také v pohoří Slánské vrchy na východě země.

Převážná část společností, které v současnosti na Slovensku hledají zlato, má zahraniční majitele. Kromě firmy Kremnica Gold, která je dceřiným podnikem kanadské Tournigan Energy, mají zaregistrovány průzkumná území například společnosti G.B.E. a Bellmin ovládané britskou skupinou Anglo-Slovak Minerals. Ty hledají zlato zejména na východě Slovenska, ale rovněž v Turčeku nedaleko Kremnice a u Handlové.

Samosprávy se často plánům na otevírání nových povrchových dolů na těžbu nerostů brání. Naleziště se nejčastěji nachází v horských oblastech, které by obce chtěly využívat zejména pro rozvoj turistického ruchu, od, kterého očekávají peníze do obecních pokladen. Firmy podle zákona nemohou s těžbou začít, pokud s ní příslušné obce nesouhlasí.

Luboš Charvát Mistři české numismatiky
Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec.

Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Rád ale zpracovává také portréty. Luboš Charvát má rozvinutý smysl pro humor, díky němuž je oblíben i mezi studenty.

Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo především rytectví.

K nízkému reliéfu se však pravidelně vracíte a vaše návrhy rozhodněv propadlišti dějin nekončí. Čím vás práce medailéra přitahuje?

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



Slovenská koruna Stručná historie jedné měny
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.

O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika