E-shop Bimetalové mince.

Bimetalové mince


= přehled zboží zařazeného do kategorie
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.

Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.

Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.

Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



Hrst drobných může být jistota... Na návštěvě v Keni
Poslední keňské šilinky již tradičně utrácím v Nairobi několik hodin před odletem na místním tržišti poblíž hotelu Holiday Inn.

Již v okamžiku nákupu vím, že mám u sebe poslední peníze (dolarové bankovky jsou v jiné peněžence a jsou určeny na cestu na letiště a pobyt v tranzitu), kufr je již plný místních nezbytností jako je glazovaná keramika, knihy, košíky, skvělá keňská káva a čaj, a tak ten nákup je v podstatě jen rituální. Svírám v ruce hrst drobných a jsem si jistá, že za ně koupím něco úžasného. Tentokrát to však bylo složitější, drobných mincí je v Keni koncem roku 2012 nedostatek.

Pr vní vlastní mince v ydala Keňská republika v roce 1966 a byly v hodnotách 5, 10, 25 a 50 centů, další hodnoty pak byly 1 a 2 keňské šilinky. V roce 1973 a 1985 k této základní řadě přibyly dvě ražby mince v hodnotě 5 šilinků, v roce 1994 přibyla oblíbená 10šilinková mince a v roce 1998 se konečně objevila mince v hodnotě 20 šilinků.
Bez ohledu na rok ražby se dají všechny keňské mince poměrně dobře datovat i při zběžném pohledu, identif ikačním klíčem je portrét keňských prezidentů. Mezi lety 1967 až 1978 je zdobil por trét prvního prezidenta Keňské republiky Jomo Kenyatty. Na ražbě v letech 1980 se objevila ražba s por trétem Daniela arapa Moie a z různých důvodů se mince s jeho portrétem razily až do roku 2005, kdy se keňská národní banka vrátila k původnímu portrétu Kenyatty na nově ražených mincích v hodnotách 50 centů, 1, 5, 10 a 20 šilinků. Star ý typ 25 šilinku již nebyl ražen.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Nejdražší české mince Podle cen dosažených v českých aukcích za posledních deset let
V posledních několika letech byla v zahraničních a domácích numismatických aukcích nabízena celá řada velice vzácných až unikátních českých mincí.

Draženy byly především velké zlaté mince (násobky dukátů) ze 17. století pocházející z mincoven v zemích Koruny české. Padaly při tom cenové rekordy a docílené ceny velmi často překračovaly hranici jednoho milionu korun.

Do vybrané společnosti se v českých aukcích ještě zařadily některé násobky československých svatováclavských dukátů. Zcela určitě obecně neplatí u široké veřejnosti zakořeněný názor, že nejstarší ražby by měly být nejvzácnější a tudíž i nejdražší. Jak ukáži dále, mezi nejdražšími mincemi totiž prakticky nejsou zastoupeny české středověké mince denárového a grošového období.

Co bylo důvodem k nebývalému zájmu a nárůstu cen? Zcela určitě to nebyla jen rostoucí cena zlata. Jedním z možných důvodů byla podle mého názoru skutečnost, že se pro numismatický trh uvolnily některé po léta budované skvělé soukromé sbírky, obsahující značné množství numismatických vzácností a rarit, které v nabídkách aukčních domů dlouhé roky chyběly. Je také velmi pravděpodobné, že se podobné vzácnosti v takovém rozsahu na numismatickém trhu zase roky možná i desítky let neobjeví.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.

Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.

Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.
INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.
RYZOST INVESTIČNÍHO ZLATA
Zákonem je stanovena minimální ryzost investičního zlata. Mince nebo slitky s nižší, než předepsanou ryzostí nemohou být za investiční zlato ani označovány, ani nemohou být prodávány bez DPH. U mincí je předepsaná ryzost nižší s ohledem na tradiční historické ražby. Moderní investiční zlaté mince mají stejně jako slitky nejvyšší ryzost, t.j. obsahují 99,99 procenta zlata
ZLATÉ MINCE ZARUČUJÍ ANONYMITU VLASTNICTVÍ
Technologie ražby investičních mincí nedovoluje jejich označení sériovými čísly. Mince jsou proto anonymní a poskytují svému majiteli větší soukromí při nakládání s nimi. Tato výhodná vlastnost však může být na přítěž v situaci, kdy potřebujete prokázat vlastnictví zlatých mincí. Například v případě jejich zcizení.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika