MEDAILE ZA ZÁSLUHY 25 let od zřízení (první vydání ČSFR - 1990)
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky.
V rámci tohoto zákona byla nově zřízena Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o blaho státu nebo obce.
V minulém čísle M&B jsme se věnovali událostem před 25 lety, a to otázkám spojeným se vznikem jednoho z nejvyšších státních vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Konstatovali jsme, že po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.2 Letos si tak ještě připomínáme 25. výročí zřízení Medaile Za zásluhy.
Na úvod ocituji články 1 a 2 ze stanov medaile3: „Medaili Za zásluhy uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky osobám, které se zasloužily o blaho státu a obcí v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina.“ Článek 3 stanov pak definoval parametry a vzhled medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Ze světa kovových známek (14) Školské známky a žetony
Převážně kovové známky, jež byly v minulosti užívány žáky škol nebo byly vydány školami či podpůrnými školskými dobročinnými spolky, možno rozdělit dle funkce na čtyři kategorie.
Známky, které zprostředkovávaly žákům potravinovou pomoc, ražby vydané jako učební pomůcky, školní pracovní známky a ostatní ražby.
Snaha zajistit žákům z chudých rodin alespoň jedno teplé jídlo denně, a to zejména v dobách přechodného nedostatku potravin za války či době po ní následující, vedla již ve druhé polovině XIX. století k zakládání podpůrných školských organizací. Některé školy nebo svépomocné spolky organizovaly výdej polévek a dalších jídel prostřednictvím kovových známek. Patrně nejstarším a zároveň i neznámějším zástupcem této kategorie je známka mladoboleslavského Spolku pro podporu studujících založeného 13. března 1868 (obr. 1). Podpora byla poskytována studentům gymnasia a řemeslnické školy, od roku 1876 také žákům měšťanské školy, později i mladoboleslavské reálky. Podmínkou získání podpory byl dobrý prospěch a vzorné chování. Obědy byly studentům poskytovány od roku 1871, není ale známo, zda k evidenci byly užívané již v té době známky s nominální hodnotou studentský oběd. Podobné známky vydal Podpůrný gymnasijní spolek ve Vrchlabí (obr. 2), Státní reálné gymnasium v Náchodě (obr. 3), České gymnasium v Plzni (obr. 4), charitativní charakter měla dozajista i známka na polévku obecné školy v Bynově na Děčínsku (obr. 5). Bezplatné teplé jídlo poskytoval studentům a žákům v Plzni Spolek pro stravování chudé školní mládeže, od roku 1891 součást Spolku obecná kuchyně v Plzni. Půl litru polévky a chléb byly potřebným žákům vydávány za lístky, které vybraní žáci obdrželi od třídního učitele1. Českým sběratelům dobře známé kovové známky Obecné kuchyně v Plzni se prodávaly výhradně dospělým strávníkům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
