Vyberte si z naší nabídky zlatých raritních ražeb od Pražské mincovny a.s. Tyto zlaté medaile jsou vhodné jako dárek nebo investice. K dostání na stránkách zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Nume.cz Nový numismatický aukční portál V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil
nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat
mince, medaile, papírová platidla a řády do svých sbírek na internetu.
V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil
nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat
mince, medaile, papírová platidla a řády a vyznamenání do svých sbírek na internetu.
Na otázky M&B odpovídá Tomáš Smělý, ředitel společnosti NUME ONE s.r.o.
Proč jste se rozhodli Nume založit?
Jaký je váš cíl?.
Prvotní inspirací byl určitě ohromný rozvoj internetového sběratelství ve všech možných podobách. Uvědomili jsme si, že díky internetu se v posledních letech objevila celá
nová velká skupina sběratelů a příznivců numismatiky. Přišlo nám zajímavé spojit klasickou a ověřenou formu internetových aukcí s kvalitním informačním servisem. Naší ambicí je uspět nejen na poli internetových aukcí ale poskytnout sběratelům informační zázemí tak, aby sbírání mincí nebylo jen o vlastnění, ale také o vědění. Teprve potom se sběratelství
mincí stává trvalou vášní na celý život.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Haiti (2) Historie měnového vývoje Měnou republiky z ostrova v Karibském moři jsme se zabývali už v minulém čísle.
Protože problematika jejích bankovek je poněkud obsáhlejší, přinášíme dokončení na tomto místě.
V souvislosti s touto bankovkou se nám korespondencí s BRH podařilo zjistit, že tatáž bankovka byla vydána v roce 1982 (podle BRH jako #S5P2) , avšak bez seriového čísla a také bez signatur. Do oběhu pochopitelně zařazena nebyla a proto není uvedena ani ve SCWPM. Základní změny doznala bankovka 10 a 25 gourdes. Původní bankovka z roku 1979 (Pick#242) byla nahrazena motivačně novou bankovkou v roce 1988 (Pick#247) a dále v letech 1991–1999(Pick#256a–c) & 2000–2006 (Pick#265a–c).
Podobných proměn v průběhu let proběhla celá řada u většího počtu nominálů. Porovnáme-li kupříkladu bankovku Pick#207a (1919) zjistíme, že bankovka o stejné nominální hodnotě (500 gurdes) z roku 2000 a dále do roku 2003 vypadá zcela odlišně (Pick#270) . Ta je vybavena ascendentním seriovým číslem, vlevo na A v barvě černé, vpravo v barvě červené. Seriové číslo je UV pozitivní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948 Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.
Spojeneckým
bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové
závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný
zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy
divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech
stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.
Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely
realitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
