E-shop Investiční zlaté mince ČNB.

Investiční zlaté mince ČNB


= přehled zboží zařazeného do kategorie
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.

Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).

Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



NEOBVYKLÁ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1679 z opolské mincovny

Je všeobecně známé, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) bez jakýchkoli pochyb patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují také výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich je jedna z níže popsaných grešlí opatřených letopočtem 1679. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší alespoň dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb.

Postupným probíráním svého archivu, ve kterém mám podchyceny stovky slezských grešlí pocházejících v drtivé většině z vládních mincoven a opatřených letopočty v rozmezí od 1624 až do 1737 (ročníky, ty py, varianty a dobová falza), čas od času objevím nové dosud nepublikované ty py nebo varianty. Výsky t kombinace ozdobných znamének, kterou chci veřejnosti představit, použité na ražbě s letopočtem 1679, nebyl zaznamenán na žádné jiné dnes známé grešli.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).

Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.

Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



COOKOVY OSTROVY
Monetární paralelní systém

Cookovy ostrovy jsou exotickou destinací, která má svoji vlastní historii a především je jedna z mála oblastí, kde platí nejen paralelní měnový systém (více níže). Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands, maorsky Kūki ‚Āirani; další názvy: Mangaiské ostrovy, Herveyho ostrovy) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně.

Historie Cookových ostrovů sahá k roku 1595, když již v 6. století ostrovy osidlovali Maurové. V roce 1595 přistál na jednom z ostrovů (Pukapuka) Španěl A. M. Neyra. Později to byli opět Španělé v roce 1606. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Cookových ostrovů navštíveny Jamesem Cookem (1728–1779) opakovaně. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách v roce 1814. Zákonným platidlem výhradně na území Cookových ostrovů je tzv. dolar Cookových ostrovů. Ten nemá přidělený symbol v rámci ISO 4217. Je jednak měnou lokální, platící pouze na území Cookových ostrovů a současně je měnovou jednotkou paralelní, když je pevně navázán na novozélandský dolar v poměru 1:1.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.

ZLATÉ MINCE ZARUČUJÍ ANONYMITU VLASTNICTVÍ
Technologie ražby investičních mincí nedovoluje jejich označení sériovými čísly. Mince jsou proto anonymní a poskytují svému majiteli větší soukromí při nakládání s nimi. Tato výhodná vlastnost však může být na přítěž v situaci, kdy potřebujete prokázat vlastnictví zlatých mincí. Například v případě jejich zcizení.
FIXACE CENY
Cena zlata se neustále mění. Okamžik její fixace je proto důležitý. Chcete-li zakoupit investiční zlato za cenu, která vám vyhovuje, dřív než se změní, proveďte úhradu vaší objednávky obratem. Tím dosáhnete okamžité fixace. Minulá výhodná cena samozřejmě nemůže být dodatečně fixována v nočních hodinách, mimo pracovní dobu obchodníků nebo ve svátky, kdy obchody se zlatem neprobíhají.
LONDON FIX
Aktuální světová cena zlata na trhu, tzv. London fix je vyhlašována dvakrát denně nejvýznamnějšími obchodníky se zlatem. Touto cenou se řídí obchody o objemu min. 1000 Oz. Fyzicky alokované zlato ve formě zlatých investičních mincí nebo uzančních zlatých slitků se prodává za cenu mírně vyšší. Náklady na zpracování zlata do podoby investičních mincí a jejich distribuce tvoří navýšení prodejní ceny investiční mince vůči ceně zlata. Toto navýšení zvané premium je různé podle velikosti mincí, které kupujete.
ZLATÉ MINCE ČNB
ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika