E-shop Investiční zlaté mince ČNB.


Ze světa kovových známek (15) Reklamní známky
Reklamní neboli adresní známky nejsou, podobně jako kouzelnické ražby, při striktním výkladu numismatiky považovány za materiál náležící do oboru, protože až na výjimky nezastupovaly žádnou z funkcí peněz, viz definici M+B 3/2013 str. 16.

Aby byly uchovávány a stále držiteli připomínaly vydavatele, byly efektního provedení připomínající mince, nebo měly vzbudit dojem, že jsou talismanem pro štěstí, což na nich často bývá i uvedeno a mají proto vyobrazené symboly štěstí, nejčastěji čtyřlístky a podkovy. Svým charakterem se podobají spíše medailím, jimž se ve svých vrcholných provedeních přibližují. Určitě ale není ztrátou času se těmito ražbami hlouběji zabývat.

Nejstarší české reklamní známky zachycuje již soupis sbírky českých ražeb W. Killiana z roku 1858 (obr. 1 a 23). Jejich ražba se rozšířila od přelomu 60. let XIX. století zejména v Praze, ale i v Plzni (obr. 2), Teplicích (obr. 3) i v jiných městech. Starší název adresní známky vznikl z toho, že na nich byla uvedena adresa vydavatele. Řada takových ražeb je z doby před jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, kde se firmy prezentovaly honosnými známkami (obr. 4). Adresní známky byly připevňovány na dodávané výrobky jako reklamní pozornost, proto byly v ojedinělých případech opatřené dodatečně proraženými otvory. Tato praxe pokračovala i v době první republiky.
Zvláštním druhem reklamních známek byly hrací známky, které se dávaly jako pozornost při nákupech, a byly popsané v M+B 1/2013. Jejich neznámějším zástupcem jsou ražby Vilímkova nakladatelství v Praze s legendou Česká známka ku hře.
Známky s platnou mincí adjustovanou v hliníkovém prstenci opatřeném ražbou byly ražené počátkem XX. století v USA, od počátku následujícího století i v Německu1 a u nás. V době Rakousko-Uherska se vkládala jednohaléřová mince vzor 1892, v meziválečném období pětihaléř vzor 1923. Letopočet na vloženém platidle patrně limitoval dolní časovou hranici vzniku ražby nebo dokonce i známku datoval. Všechny mně známé ražby pražské firmy Wolf & Schleim mají vložený haléř ročník 19032 (obr. 5). Hliník byl z hlediska ražby účelových známek novým materiálem a známky textilního závodu v Rytířské ulici 26 mohou patřit k nejstarším hliníkovým účelovým ražbám u nás. Český výrobní původ těchto ražeb není jistý pro jejich značnou výrobní podobnost se soudobými ražbami z Německa.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Jak se dělá mincovna (5) Shánění lisů pro mincovnu
Skládání poznatků do ucelené koncepce, které by vyústilo ve vypracování technické a stavební části projektu mincovny, bylo ještě daleko. Náš vstup na jeviště ve hře mincovna, už ale byl ve větším proudu, než jsme tušili.

My jsme zatím navštívili dvě mincovny a poznali jsme jednoho výrobce mincovních polotovarů. Hra o nás byla už dávno rozehrána. Netušili jsme, jak je rodina mincovního průmyslu relativně malá a jak se všichni dobře znají a jsou navzájem propojeni. Nikdy už se nedozvím, jakými kanály se informace o nás šířily. V odborných kruzích v Evropě se vědělo, že v Čechách se připravuje realizace nové privátní mincovny, jejíž vznik si přeje ČNB.

Dlouho jsem si myslel, že nejsilnějšími subjekty v mincovní výrobě jsou jednotlivé státní mincovny. Postupně jsem zjišťoval, že tomu úplně tak není, a že na trhu figurují silné firmy těžkého strojírenství. Ty jsou vlastněny zpravidla ještě silnějšími finančními subjekty, které nikdo ani pořádně nezná. Vyznat se v této složité struktuře bylo nad naše nováčkovské síly. Byli jsme si vědomi, že si s námi asi pohrává nějaká neznámá síla. Bylo to jako se slunečními paprsky, pouhým okem je nevidíme, ale jejich následky na spálené kůži všichni známe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.

Dobrodružství poznání První medaile Cypriána Karáska ze Lvovic
Medailérství je specifický výtvarný obor nejen po formální stránce.

Také obsah klade na umělce činné v téhle specializaci zvláštní nároky. Většinou se s tím setkají už v soutěžích na pamětní mince. Jsou zde znenadání přinuceni seznámit se s historickým pozadím vypsaného soutěžního tématu, o kterém do té doby často nevěděli nic. Pokud by do dobových reálií nepronikli, ukázalo by se to na výsledku. Ražbu totiž dostanou do rukou nejen lidé stejně nepoučení, ale také odborníci a ti bývají přísnými kritiky.

Vytvořit medaili s Karlem IV., T. G. Masarykem, anebo třeba s budovou Národního divadla, je obtížné vzhledem k množství dosavadních realizací na stejné téma. V takovém případě musí autor hledat nějaký neobvyklý nový přístup, ať už formální nebo obsahový, anebo rezignovat a přidržet se osvědčeného. Opačná situace nastane, když je umělec konfrontován s tématem málo nebo zcela neznámým. Ocitá se tak v situaci, které horolezci říkají prvovýstup. Jak už přirovnání naznačuje, je to situace zajímavá a případně dramatická. Měl jsem nedávno takovou možnost, když mě Pražská mincovna vyzvala k práci na portrétní oboustranné medaili věnované Cypriánu Karáskovi ze Lvovic (1514–1574). Přiznávám, že jsem do té doby o tomto českém renesančním hvězdáři, kterého například oceňoval i Tycho Brahe, nikdy neslyšel. Což byla samozřejmě moje chyba, kterou ale se mnou sdílí, jak se obávám, většina mých krajanů. Zase jednou jde o případ, kdy významná česká osobnost je víc známa a oceňována za hranicemi, než doma. Zároveň jsem si uvědomil, že mám udělat nejspíš jeho vůbec první medaili, pokud ovšem už v Německu nějakou nemají. To všechno dohromady představovalo dostatečně silnou motivaci.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.



Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.

(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66 g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)

Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika