E-shop Umění pro Václava Havla.





UMĚNÍ PRO VÁCLAVA HAVLA
( 1 produktů v prodeji.)
Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami
Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.

Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.

Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.



Ze světa kovových známek (22) Monogramy, zkratky a emblémy
Stálým problémem studia účelových známek jsou ražby, na nichž se jejich vydavatelé skrývají za zkratkami jména či názvu, monogramem, emblémem či logem.

Zejména monogramy psané kaligrafickou kurzívou či ozdobným písmem s ligaturami bývají někdy již při čtení tvrdým oříškem s nejistými výsledky.

V XIX. století, kdy nebyly ještě sepsané nebo teprve vznikaly první katalogy mincí, činily problémy s určením zejména německé drobné mince XVIII. a XIX. století, na nichž je vydavatel uveden pouze ozdobnými iniciálami. Na pomoc sběratelům vznikaly vysvětlující příručky,1 kde byly zkratky objasněné a které obyčejně obsahovaly i tabulky s vyobrazením obzvláště těžko čitelných monogramů držitelů a vykonavatelů mincovních regálů. Ostatně nemusíme se vracet do devatenáctého století. Z amerického pohledu zvláště zapeklité monogramy panovníků přinášely ještě před nedávnem i katalogy Krause Mishler. Uveďme zde některé české kovové známky s pouhými monogramy, emblémy a logy, jejichž význam je znám nebo na jejichž provenienci napovídají nálezové okolnosti. Věřím, že sběratelé ocení zejména určení některých dosud nepřidělených monogramů a emblémů.
První monogramy na českých kovových známkách se objevily již v pozdním středověku. Patrně nejstarší je majuskulní litera W na měděné známce kutnohorského dolu CZWM WASSERRAD (obr. 1), kterou první uveřejnil Josef Neumann (Neumann 1866–1868: 59, č. 28803). Nepůjde zde ale o monogram Vladislava Jagelonského nebo dokonce Václava IV., jak někteří autoři naznačují, ale počáteční literu názvu dolu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci
V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva výjimečně vzácné kusy.



Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).

Valdštejnové

Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace.

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.

Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika