E-shop Pro tatínka.





PRO TATÍNKA
( 11 produktů v prodeji.)
Čím potěšíte muže, syna, manžela? Nechejte se inspirovat... Originální dárky z drahých kovů k dostání na zlate-mince.cz.
Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.

Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.

Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

DENOMINACE BĚLORUSKÉHO RUBLU Nové bankovky
hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky.

Hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky. Slabé saldo zahraničního obchodu v kombinaci s nízkou domácí poptávkou opakovaně vede vládu k mnohdy nestandardním zásahům do fiskální a měnové politiky země. národní banka je nucena financovat deficity státního rozpočtu a obdobně jsou i komerční banky nuceny financovat nerentabilní státní podniky.

Narůstající propad hospodářství přinutil v posledních dvou dekádách běloruskou vládu k opakovaným intervencím do národní měny. Poslední z nich vstoupila v platnost 1. června letošního roku. Koncem května oznámila Národní banka Běloruska záměr denominovat běloruský rubl (BYR) a to na základě usnesení prezidenta Lukašenka ze 4. listopadu 2015. Počínaje 1. červnem tak došlo k ukončení oběhu stávajících bankovek řady 2000 a jejich nahrazení novým vzorem 2009. Denominace proběhla v poměru 1:10 000, čímž došlo i ke změně nominálních hodnot, které jsou nově posunuty o čtyři desetinná místa dolů. Tímto krokem tak byla doposud nejnižší bankovka po 100 rublech nahrazena mincí znějící na 1 kopějku. Nově se tak v Bělorusku vedle bankovek setkáme po prvé i s oběžnými mincemi, které jsou raženy v 8 nominálních hodnotách. V návaznosti na tuto změnu následně dochází i ke snížení počtu bankovek na 8 hodnot.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.



Šperkař Jiří Urban zhotovuje další repliku koruny, tentokrát Svatováclavské!
Známý turnovský šperkař je historicky prvním umělcem, kterému byla dána možnost zhotovit věrné repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů říše římské a koruny Svatováclavské.

Turnov - „Korunu svatého Václava nechal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347, je to zcela jistě jedna z největších českých středověkých památek. Svatováclavskou korunou byli korunováni všichni králové a císaři až do 19. století. Je to mimořádná příležitost, pokusit se o věrnou repliku této koruny. V Turnově tak po letech zase vzniká další kopie nejvzácnějších českých klenotů,“ uvedl Jiří Urban. Ten repliku Svatováclavské koruny zhotovuje na objednávku při příležitosti velké výstavy Praha lucemburská, která se uskuteční letos na podzim. „Koruna musí být hotová do poloviny října, bohužel na ni mám jen pár měsíců. Zakázku jsem získal letos na jaře. Nebudu s ní tedy moci trávit tolik času, jako s předchozí replikou říšské koruny,“ připomíná Urban svoji loňskou práci. Svatováclavská koruna je penězi nevyčíslitelný klenot. Originál je spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů uložen v pražském chrámu sv. Víta, chráněn je sedmi zámky, k nimž má klíč sedm představitelů české národní státnosti (prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, pražský primátor, arcibiskup a probošt kapituly). V současné době existují hned tři repliky koruny sv. Václava. Jedna je součástí různých expozic, kterými se Česká republika prezentuje ve světě, druhá je trvale umístěna ve Vladislavském sále na Pražském hradě a třetí v klenotnici na hradě Karlštejn. Urban pracuje na v pořadí čtvrté replice.

Patrně zatím nejdokonalejší kopie Svatováclavské koruny vznikla v turnovské umělecko-průmyslové škole v polovině 60. let minulého století (zde zhotovili na přelomu 70. a 80. let i kopie jablka a žezla). Klenoty byly k vidění při mimořádné výstavě v Muzeu Českého ráje v loňském roce.

„Jako základní materiál repliky Svatováclavské koruny bude použito zlacené stříbro, kameny nahradí věrná skleněná kompozice, na které spolupracuji s výtvarníkem Václavem Zajícem, který působí na zdejší umělecko-průmyslové škole. Na první pohled je Svatováclavská koruna jednodušší než římská, ale zdání klame. Je na ní velký podíl ruční práce, samotné osazení množství kamenů zabere spoustu času, budu muset zmobilizovat všechny síly, aby byl termín splněn. Odměnou bude především duchovní zážitek, protože po práci na replice říšské koruny mám před sebou výzvu v podobě dalšího skvostu světového významu,“ přibližuje svoji práci Jiří Urban. Na rozdíl od říšské koruny má v případě té Svatováclavské výhodu, protože má k dispozici podrobnou dokumentaci. „Mám jedno velké přání, mít obě repliky na chvíli u sebe a vyfotit si je společně,“ svěřuje se závěrem Jiří Urban. Sen se mu může velmi rychle splnit, neboť kopie říšské koruny má být k vidění v turnovském muzeu letos v září!

Kopii říšské koruny Urban po víc než roční práci dokončil vloni na jaře. Je umístěna střídavě na Karlštejně a v Praze, v informačním centru v Husově ulici. Říšská koruna patří mezi nejvzácnější evropské památky. Její originál je umístěný ve vídeňském Hofburgu. Zde měl turnovský šperkař umožněn exkluzivní přístup k originálu a mohl na místě shromažďovat potřebnou dokumentaci. Říšská koruna byla vytvořena na konci prvního tisíciletí, korunován jí byl i Karel IV. Váží zhruba 3,5 kilogramu, její průměr je 22 centimetrů a výška téměř 23 centimetrů. Složena je z osmi zdobených desek s perlami, drahými kameny a smalty.

Svatováclavská koruna, resp. její originál, váží 2,3 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21 – 22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika