E-shop Suvenýr z Čech.





SUVENÝR Z ČECH
( 7 produktů v prodeji.)
Pro každého kdo obdivuje nejen kouzlo a půvab české krajiny...
PAPÍROVÁ PLATIDLA  Marie Terezie
S rozvojem finančního trhu a s ním spojeného úvěrového hospodářství vzrůstá na přelomu 16. a 17. století i množství specializovaných bankovních ústavů.

Hlavní činností těchto bank bylo zejména zprostředkování úvěrů a bezhotovostních plateb. Klienti těchto bank si v rámci ústavu zřizovali finanční konta, pomocí kterých pak prováděli jednotlivé bankovní operace.

Velký rozmach bankovních institucí zaznamenávala zejména Itálie, z níž se dále šíří do severní a Západní Evropy. Už v roce 1656 získává Johan Palmstruch od švédského krále Karla X. Gustava povolení k založení Stockholm Banco s právem vydávat bankovky, s jejichž vydáváním se začalo 16. června 1661. Jednalo se o zčásti předtištěné bankovky, do kterých úředník vypisoval potřebné údaje, které stvrzoval vlastnoručním podpisem a pečetí. Tyto tzv. Kreditiv-Sedlars znějící na různé druhy mincí švédské měny byly z počátku vázány na majitele a od roku 1667 je bylo možné i převádět. V našich zemích se s prvními bankovkami setkáváme až za vlády Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.

Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.

Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.

Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.

Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např. stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and Applications (v angličtině).5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Úvod do grošového období (10)
Zvolit vhodná kritéria pro vedení sbírky historických mincí není jednoduché.

Zvolit vhodná kritéria pro vedení sbírky historických mincí není jednoduché. Začínající sběratel by měl sbírat všechny mince všech států a období, které se k němu dostanou, aby získal co nejširší přehled a mohl následně co nejzodpovědněji na základě již určité zkušenosti zvolit užší specializaci na konkrétní stát nebo období nebo třeba druh mince. Součástí rozhodování o specializaci by mělo být i reálné posouzení vlastních možností a to jak odborných (hloubka zájmu, čas, který je v možnostech sběratele/badatele věnovat studiu), tak i finančních (výše finančních prostředků kterou sběratel může/je ochoten do sbírky investovat).

Co a proč sbírat?

Historické mince jsou nejen krásné a jejich sbírání nepřináší jen potěchu oka. Historické mince jsou současně starožitností a jako takové jsou hledaným zdrojem finančních investic. Historickou cenu starožitnosti nikdy nikdo nevezme a proto dokud budou na světě sběratelé starožitností, budou starožitnosti mít stále svou cenu. Mince je navíc mimořádně skladnou starožitností a sběratel mincí tedy nemusí řešit vpravdě nerudovské otázky, se kterými se může potýkat např. sběratel barokního nábytku. Navíc jsou mince investicí poměrně likvidní a ani v dobách finančních a jiných krizí neztrácejí na hodnotě tolik, jako akcie nebo devizy, často se naopak v těchto obdobích chovají jako komodity.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika