E-shop Večerníček slaví 50 let.


Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.

Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.

Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např. stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and Applications (v angličtině).5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.

Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.

Provinciální tokeny

Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

10dukát 1633 Výjimečná aukce
V časopise jsme ukazovali žebříček nejdráže prodaných mincí v českých aukcích a rozebírali, proč jsou vysoké zlaté nominály tak oblíbenou komoditou investorů.

O tom, že se v numismatice točí mnohdy velké peníze jsme psali v čísle 5/2013. Po nějaké době opět taková mince vyplavala na veřejnost. 10dukát 1633 sice neaspiroval na špičku žebříčku, nicméně aukce zajímavá byla. I tím, že její forma měla jisté prvenství.

V čem byla aukce tohoto Ferdinandova pražského desetidukátu tak originální? Především v tom, že se jednalo o první takový numismatický kus na veřejné aukci Aukro, kde byste dříve takový materiál asi nehledali. Michal Zikmund, majitel Numismatiky Turnov, která do aukce minci dala, v sobě našel tolik odvahy, že dal minci dražit od koruny. Nabízený kus byl při tom prodán v aukci Frühwald 29. 3. 2014 za úctyhodných 25 000 euro plus aukční poplatky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.

Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.

Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika