E-shop Dukáty.





DUKÁTY
( 57 produktů v prodeji.)
Aboriginské umění - dobrá investice
Přestože tradice umělecké tvořivosti původních obyvatel Austrálie je dlouhá minimálně neuvěřitelných 50 tisíc let, byla až donedávna laikům i historikům zcela neznámá.



Zájem o toto australské umění je velký a zahraniční návštěvníci utratí přibližně 60-70 miliónů australských dolarů za nákup různých uměleckých artefaktů. Aboriginské umění je mezinárodně známé a uznávané díky svému typickému designu a speciálními prvky. Toto umění je skvělým prodejním artiklem díky své unikátnosti a exotickému stylu.

Aboriginské výtvarné umění proniklo i na oficiální australské mince. Vyobrazení nejznámějších australských zvířat v tomto stylu můžete nyní obdivovat na stránkách www.Au-mince, které představují tyto nové zlaté, stříbrné a platinové mince.





Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst
Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.

Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.

S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.

V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.

Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.

V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“

Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika