E-shop Česká mincovna 2017.





ČESKÁ MINCOVNA 2017
( 4 produktů v prodeji.)
Emisní plán České Mincovny 2017
1 K vzor 1916 a 2 K vzor 1917 Varianty bankovek vydaných po rozpadu Rakousko-Uherska
Jak jste si mohli všimnout, nebo si ještě všimnete, zaměřuji se na bankovky Maďarska, tedy Uherska a Maďarska.

Protože je moje snažení dost důkladné podařilo se mi objevit nejrůznější varianty bankovek, které nejsou popsány ani v podrobných maďarských katalozích.

Obě nalezené bankovky mají zajímavou historii, protože to byly nejnižší rakousko-uherské papírové peníze a byly používány i dále v nástupnických státech po rozpadu R-U, tedy i v Československu.
Zatímco v Československu byly použity bez dalších úprav, tedy bez razítek, bez kolků či bez jakékoliv změny tisku, v Maďarsku za vlády Maďarské republiky rad oba nominály byly pozměněny a to v použité sérii.
Já jsem se ale v tomto článku zaměřil na varianty těchto bankovek vydaných v Maďarsku, někdy se také uvádí vydání Maďarské republiky rad (MRR).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012



Jozef Bubák Vzpomínka na autora slovenských bankovek
Počátkem roku nás v rozmezí dvou týdnů opustily hned dvě významné osobnosti, které svou tvorbu spojili se světem bankovek.

28. ledna zemřel Oldřich Kulhánek, kterému jsme věnovali krátkou vzpomínku v minulém čísle a 11. února poté autor novodobých slovenských bankovek – Jozef Bubák.

Narodil se 23. dubna 1950 v Komárně. V letech 1963 až 1968 navštěvoval v rodném městě lidovou školu umění pod vedením akademického malíře Františka Chrástka. Po jejím absolvování nastoupil na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislave, kde mu přednášeli Dezidor Milly, Petr Matejka, nebo například František Gajdoš. Při jejím ukončení získal za vynikající studijní výsledky prestižní Cenu Martina Benku.
Mezi lety 1975-1978 působil jako odborný asistent na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě a od roku 1978 se již plně věnoval malířství na volné noze. Netvořil však jen grafiky, k nejvýznamnějším dílům patří i jeho nástěnné malby pro Národní onkologický ústav v Bratislavě a i na dalších místech po celém Československu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.

Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.

Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.



Jak se dělá mincovna (11) Razíme oběžné mince haléřových nominálů
V prvních deseti kapitolách jsem se věnoval velmi krátkému časovému úseku od září 1992 až do července 1993.

Byla to rekapitulace velmi zajímavého období, silně ovlivněná porevoluční politickou situací, což vyvrcholilo dne 1. ledna 1993 rozdělením Československa na dva samostatné státy. Bez velkého dějinného zlomu, kdy došlo k rozpadu socialistické soustavy včetně Sovětského Svazu, by v Jablonci mincovna nikdy nevznikla.

Tuto epochu ať hodnotí historici a politologové, kteří ji budou vysvětlovat budoucím generacím a podají jim ji v pěkně srozumitelné podobě, ve zcela logicky navazujících souvislostech. Moje generace z toho má smíšené pocity, neboť v dějinnou roli lidových mas může (po svých zkušenostech) těžko věřit. Já se spíš přikláním ke konspirativním vlivům silných mocností, s mimořádným působením velkokapitálu, pro který globalizovaný svět vytváří mimořádně úrodné podhoubí.
Když hovoříme o kapitálu, tak jsme vlastně zase u peněz. Peníze v podobě českých mincí se do světa podívaly dříve, než to mohl někdo z našich obyvatel tušit, ale ČNB o tom už v roce 1992 věděla své. Nenápadně připravila novou soustavu českých bankovek, doplněnou mincemi. Právě v době, kdy píšu tuto kapitolu, si ČNB připomíná 20. výročí, bylo to 8. února 1993, kdy se přešlo na novou peněžní soustavu České republiky. Je zcela zřejmé, že svět znal české mince dříve, než je ve svých rukách mohli potěžkat obyvatelé naší vlasti.
Trochu jinak tomu bylo v České mincovně. Rok 1993 byl pro mincovnu klíčový. Nejen, že se zde 1. července začaly razit mince nominálu 50 haléřů, ale byl připraven kontrakt s ČNB na všechny nominály haléřových mincí. V průběhu příprav v roce 1992 se uvažovalo s objemem ražeb na rok 1993 v počtu 80 milionů kusů všech tří hliníkových nominálů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika