E-shop Mince státu Izrael.





MINCE STÁTU IZRAEL
( 3 produktů v prodeji.)
Medinat Yisrael
Hlavní město: Jerusalem (Yerushalayim)
Počet obyvatel: 5 672 000
Rozloha: 22 770 km2
Měna: 1 shekel = 100 agorot

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.



HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (1) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – František II.)
V minulých číslech M&B jsme se seznámili s nejdůležitějšími historickými událostmi, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí.

Kromě toho byly představeny oficiální inaugurační a holdovací ražby vládnoucích habsburských panovníků v provinciích Brabant a Flandry.

Jednalo se medaile a žetony císaře Karla VI., jeho dcery Marie Terezie a jejích synů z dynastie habsbursko-lotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. Přehled oficiálních ražeb uzavřely medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II. Již v loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur.1 Další část tohoto pojednání opět přináší přehled zajímavých pamětních ražeb, které připomínají, jak v průběhu 18. století některé provincie a města v Rakouském Nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům. Než se ale začneme plně zabývat zmíněným tématem, vrátíme se ještě krátce téměř na samý začátek vstupu Habsburků do historie nizozemských provincií a to prostřednictvím několika pozoruhodných a krásných ražeb připomínajících sňatek devatenáctiletého habsburského arcivévody Maximiliana (pozdější římský král a císař Maximilián I.) s Marií, dcerou Karla Smělého2 a dědičkou Burgundska.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.

Hlavní inovací je síla použitého materiálu.

Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011



Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.

Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.

Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika