E-shop Mince státu Jižní Afrika.





MINCE STÁTU JIŽNÍ AFRIKA
( 6 produktů v prodeji.)
Republic of South Africa
Hlavní město: Pretoria
Počet obyvatel: 41 749 000
Rozloha: 1 221 040 km2
Měna: 1 rand = 100 cents

PÍSMO NA MINCÍCH  A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.

S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.

Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Spisovatel a indiánský bojovník Pamětní medaile Karla Maye
Snílek, dobrodruh a především úspěšný spisovatel, který svými výpravnými romány ovlivnil nejednu generaci.

To byl Karel May, od jehož smrti loni uplynulo sto let. Jubileum připomíná zajímavá medaile s portrétem indiána na rubu; jako součást cyklu Kalendárium 2012 ji v omezeném počtu razí Pražská mincovna.

Zlatý medailon má hmotnost půl trojské unce (15,56 g) a průměr 28 milimetrů. Stříbrný pak váží dvojnásobek a jeho průměr činí 37 milimetrů. Pro obě varianty jsou samozřejmostí kovy maximální ryzosti. „Při zpracovávání podobizny Karla Maye, dominující lícní straně, jsem vycházel z dobových fotografií,“ uvedl autor sádrového modelu Miroslav Schovanec. Ústřední motiv opisuje jméno spisovatele a letopočty jeho narození a úmrtí. Ve spodní části aversu jsou umístěny značky Pražské mincovny a autora návrhu. „Pro rubovou stranu jsem na požadavek zadavatele vymodeloval portrét Indiána v čelence z peří. Jedná se o volné pracování, aniž by předlohou byla konkrétní postava,“ doplnil Schovanec.
Medaile připomínající Karla Maye je součástí Kalendária 2012, první ročníkové sbírky Pražské mincovny. „V současnosti vrcholí příjem objednávek pro v pořadí druhé Kalendárium. Zájemci mají možnost si sadu rezervovat do konce ledna,“ připomněl Jaroslav Tomanec z představenstva Pražské mincovny s tím, že uzávěrka objednávek skončí posledního ledna.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (33) Známky na železnici I.
Kovové známky jako náhrada či předplatné jízdného podobné ražbám vydaným městskými dopravci, jež byly popsané v M+B 4/2011, nejsou z našich železnic známé.

hromadná přeprava osob po kolejích není vymožeností starého data. Poprvé se železniční vagóny tažené koňmi daly do pohybu 2. srpna roku 1832 z Českých Budějovic do lince, první veřejné železnici na evropském kontinentě. Brzy však koňskou sílu nahradila pára. Éru pravidelné železniční dopravy u nás zahájil vlak tažený parní lokomotivou, který vyjel 6. června 1839 na trati Vídeň Břeclav. následující doba byla v Rakousko-uhersku obdobím prudkého rozvoje železnice, na kterém se významně podílely soukromé společnosti1. Jejich názvy zachycují známky, které vydaly na železnicích působící organizace.

Zachovaly se však známky pomocných či návazných zařízení, jakými jsou kupříkladu železniční výtopny, dílny a opravny, nádražní restaurace, úschovny a podobně. Nejpočetnější skupinou ražeb spojených se železnicí jsou ražby potravinových skladů. Nutno konstatovat, že účel některých známek se železničním emblémem není z jejich obrazu jasný.

K železnicím patřily zaměstnanecké konzumní spolky, které pro své interní potřeby emitovaly známky k nejrůznějším účelům, především však s peněžní nominální hodnotou. Většinou mají vyobrazené železniční emblémy a často krácený, zpravidla německý název železniční společnosti, při které spolek působil.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika