UPOZORNĚNÍ: Dopad opatření příjímaných se šířením nákazy koronaviru se promítá do ceny zlata a termínů dodání drahých kovů. Osobní odběr zboží je pozastaven, expedice drahých kovů odložena. Dodávky sběratelských potřeb z čínských továren jsou o 2-3 týdny opožděné. 8.4. a 9.4. je prodejna v Bratislavě zcela uzavřena z důvodu zákazu vycházení. Na vaše e-maily budou pracovníci odpovídat až po Velikonocích. Děkujeme za pochopení.
E-shop



Mince státu Kanada

Dominion of Canada
Hlavní město: Ottawa
Počet obyvatel: 31 000 000
Rozloha: 9 976 140 km2
Měna: 1 Canadian dollar = 100 cents


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)
Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.



120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo
Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.

S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.

Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

RYZOST INVESTIČNÍHO ZLATA
Zákonem je stanovena minimální ryzost investičního zlata. Mince nebo slitky s nižší, než předepsanou ryzostí nemohou být za investiční zlato ani označovány, ani nemohou být prodávány bez DPH. U mincí je předepsaná ryzost nižší s ohledem na tradiční historické ražby. Moderní investiční zlaté mince mají stejně jako slitky nejvyšší ryzost, t.j. obsahují 99,99 procenta zlata
SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.
TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE
Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!
SPOTOVÁ CENA. SPOT PRICE.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2020 Zlaté mince - Numismatika