UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




MINCE STÁTU LOTYŠSKO
( 2 produktů v prodeji.)
Latvijas Republika
Hlavní město: Riga
Počet obyvatel: 2 658 000
Rozloha: 65 000 km2
Měna: 1 lats = 100 santimu

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Haiti Historie měnového vývoje
Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d Haiti) je ostrovní stát v souostroví Velké Antily.

Východně sousedí s Dominikánskou republikou a v jeho současnosti se bohatě odráží jeho historie; vliv španělské a později francouzské kolonizace. Nezávislost Haiti získalo v roce 1804.

Na území Haiti je poměrně stabilní měnový vývoj a není možné zaznamenat významné výkyvy v označení měnové jednotky. Tou je již od roku 1851 haitský gourde (podle ISO 4217 HTG), dělící se na 100 centimes. Již samotné označení měny navozuje souvislost s některými dalšími státy, kde se můžeme setkat s poměrně netradičním označením platné měny (vzpomeňme kupříkladu mauritánskou ouguiyu).
Emitentů na území Haiti je možné po roce 1851 vystopovat poměrně velké množství. Jenom pro připomenutí uvádíme, že do roku 1857 se na území Haiti používala souběžně francouzská (Commercial Banks; PS012–PS246; 1798–1803 & Kingdom & First Republic; A1–A121; 1701–1798) i španělská (Local Banks; S151–S343; 1835–1857) měna.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



Ze světa kovových známek (11) Hrací známky I.
Ražba hracích známek má v Čechách poměrně dlouhou historii.

Spielmarky či známky ku hře, jak se nejstarší nazývaly v obou úředních jazycích Českých zemí v období Rakouska-Uherska, ale nedoznaly u nás tak velkého rozšíření jako v Německu, kde je razily zejména norimberské ražebny od 19. století v tisících druzích.

Když ve druhé polovině 17. století skončilo počítání na linkách (viz M&B 4/2010, str. 11 ) a přestalo se užívat početních peněz, které ztratily svou původní funkci, jejich výrobci ještě dlouho dále označovali své ražby jako početní peníze – Rechenpfennige, ačkoliv to byly žetony1 s obrazovými motivy zrcadlícími politickou situaci především v Německu či v zemi, kam směřoval jejich export. Od konce 18. století začali výrobci početních peněz značit své produkty ražené někdy ze stejných razidel, která byla užita u početních peněz, nejprve francouzsky Ietton, Jeton, později i německy Spiel Mark, Spielmarke a Spiel Münze2. V 19. století se špílmarky staly hlavním výrobním sortimentem norimberských ražeben, i když ještě ve druhé polovině tohoto století někteří výrobci patrně z tradice ojediněle některé ražby značili Spiel und Rechenpfennig. Ražbou hracích známek norimberské ražebny pokračovaly v tradici odvíjející se od konce 15. století. Dominantní postavení získala v této oblasti firma Lauer, činná doposud. Od 19. století byly v Německu ražené i speciální hrací známku pro určité karetní hry, jakými byly skat, poker, bridge, Boston či whist. Tento typ hracích známek české provenience není znám.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Poklad v Kašperských horách
Kašperské Hory, 17.5.2009 - Náměstí v Kašperských Horách na Šumavě ukrývalo numismatický poklad.



Okolo tří a půl tisíc mincí, které pochází ze 17. století, našli archeologové, když prozkoumávali v jihozápadní části náměstí bývalou hornickou šachtu. Našly se mince různých ražeb z období třicetileté války.

Nalezli je pracovníci českokrumlovské firmy Archaia Jih, která výzkumné práce v Kašperských Horách provádí.

Mince našli dělníci zhruba 40 centimetrů pod zemí, byly uloženy v keramickém hrnci s dřevenou pokličkou u základů historického objektu masných krámů. Stříbrňáky dohromady váží okolo pěti kilogramů.

Jak potvrdil Jiří Orna ze Západočeského muzea v Plzni, poklad patří mezi skutečně výjimečné.

Nikdo si zatím netroufá odhadnout, jakou hodnotu bude nález mít. Cenu pokladu určí až odborné expertízy, které několik týdnů potrvají. Mince jsou zatím v rukou odborníků z klatovského muzea kteří je čistí a třídí.



Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky

Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.

Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika