Investiční zlato. Mince ČNB.
E-shop Mince státu Mongolsko.

Mince státu Mongolsko


= přehled zboží zařazeného do kategorie



MINCE STÁTU MONGOLSKO
( 2 produktů v prodeji.)

Mongol Uls
Hlavní město: Ulaanbaatar
Počet obyvatel: 2 434 000
Rozloha: 1 566 500 km2
Měna: 1 tugrug (tugrik)= 100 möngös

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

10dukát 1633 Výjimečná aukce
V časopise jsme ukazovali žebříček nejdráže prodaných mincí v českých aukcích a rozebírali, proč jsou vysoké zlaté nominály tak oblíbenou komoditou investorů.

O tom, že se v numismatice točí mnohdy velké peníze jsme psali v čísle 5/2013. Po nějaké době opět taková mince vyplavala na veřejnost. 10dukát 1633 sice neaspiroval na špičku žebříčku, nicméně aukce zajímavá byla. I tím, že její forma měla jisté prvenství.

V čem byla aukce tohoto Ferdinandova pražského desetidukátu tak originální? Především v tom, že se jednalo o první takový numismatický kus na veřejné aukci Aukro, kde byste dříve takový materiál asi nehledali. Michal Zikmund, majitel Numismatiky Turnov, která do aukce minci dala, v sobě našel tolik odvahy, že dal minci dražit od koruny. Nabízený kus byl při tom prodán v aukci Frühwald 29. 3. 2014 za úctyhodných 25 000 euro plus aukční poplatky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

BAHAMSKÝ DOLAR Monetární systém a stručná historie
Bahamský dolar je měnovou jednotkou karibského ostrovního státu Bahamy.

Jeho ISO 4217 kód je BSD (někdy též BS$ ). Do oběhu se dostal v květnu 1966, kdy nahradil tehdy používanou bahamskou libru1. Pojmenování dolar má bahamská měna společně s několika měnami států po celém světě. Jedna setina dolaru se nazývá cent (1/100).

Prvním emitentem bahamských bankovek byla Bank of NassauA, která uvolnila první bankovky v rámci emise ND (1870‘s) Issue (bankovky Pick#A1; Pick#A3 & Pick#A4A). Poslední emisí bankovek před náhradou libry za dolar byla emise ND (1953) Elizabeth II Issue, zastoupená bankovkami o nominální hodnotě 4 a 10 šilinků (Pick#13 & 14) a 1 a 5 liber (Pick# 15 & 16). Emitentem těchto bankovek, stejně jako bankovek z období let 1919 – 1965 byl Bahamas GovernmentB. Od roku 1968 do roku 1973 emitentem bankovek byl Bahamas Monetary AuthorityC. Až v roce 1974 (po současnost) byla ustanovena centrální banka jako jediný bankovní dům na území Baham (Central Bank of the BahamasD).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.



Haiti Historie měnového vývoje
Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d Haiti) je ostrovní stát v souostroví Velké Antily.

Východně sousedí s Dominikánskou republikou a v jeho současnosti se bohatě odráží jeho historie; vliv španělské a později francouzské kolonizace. Nezávislost Haiti získalo v roce 1804.

Na území Haiti je poměrně stabilní měnový vývoj a není možné zaznamenat významné výkyvy v označení měnové jednotky. Tou je již od roku 1851 haitský gourde (podle ISO 4217 HTG), dělící se na 100 centimes. Již samotné označení měny navozuje souvislost s některými dalšími státy, kde se můžeme setkat s poměrně netradičním označením platné měny (vzpomeňme kupříkladu mauritánskou ouguiyu).
Emitentů na území Haiti je možné po roce 1851 vystopovat poměrně velké množství. Jenom pro připomenutí uvádíme, že do roku 1857 se na území Haiti používala souběžně francouzská (Commercial Banks; PS012–PS246; 1798–1803 & Kingdom & First Republic; A1–A121; 1701–1798) i španělská (Local Banks; S151–S343; 1835–1857) měna.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika