E-shop Mince státu Rusko.

Mince státu Rusko


= přehled zboží zařazeného do kategorie



MINCE STÁTU RUSKO
( 8 produktů v prodeji.

Rossiyskaya Federatsiya
Hlavní město: Moscow
Počet obyvatel: 149 476 000
Rozloha: 17 075 000 km2
Měna: 1 ruble = 100 kopeks

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.



VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled

Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.

V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.

Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.

Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.

Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno: „Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4 Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589 z mincovny Jáchymov nezná 7.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce

Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.

Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.
ZLATÉ MINCE ZARUČUJÍ ANONYMITU VLASTNICTVÍ
Technologie ražby investičních mincí nedovoluje jejich označení sériovými čísly. Mince jsou proto anonymní a poskytují svému majiteli větší soukromí při nakládání s nimi. Tato výhodná vlastnost však může být na přítěž v situaci, kdy potřebujete prokázat vlastnictví zlatých mincí. Například v případě jejich zcizení.
ZLATÉ MINCE ČNB
ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.
INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika