Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Libra Velké Británie (1)
Bankovky Spojeného království
O variantách libry, související s librou britskou, jsme čtenáře informovali v poměrně rozsáhlém seriálu publikací již dříve (M & B; 2014–2015). Jednalo se o libru severoirskou a libru skotskou. V této souvislosti je na místě zopakovat tu skutečnost, že libra britská je současně platná na území severního Irska a také na území Skotska. Severoirskou a skotskou libru však nelze používat v bankovním sektoru ve Velké Británii. Je to dáno tím, že tyto lokální varianty libry jsou tištěny bankami, jak jsme již referovali dříve, mající charakter privátních bankovních domů. Na území Skotska jsou to tři banky a na území Severního Irska dokonce čtyři bankovní ústavy.
Pro charakteristiku britské libry lze v mnohém použít podobnou argumentaci, jako v případě libry skotské a severoirské (období do decimalizace po roce 1971). Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP (pound sterling, british pound). Jednu £ po provedené decimalizaci tvoří 100 pencí. Ty se od roku 1972 označují jako nové pence (new pence). Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před sumu. Podobně je značka lokalizovaná před nominální hodnotu na bankovkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.