E-shop Luxusní dřevěné etue na mince.





LUXUSNÍ DŘEVĚNÉ ETUE NA MINCE
( 58 produktů v prodeji.)
Luxusní velká dřevěná etue na mince
Nejprodávanější dřevěná etue z našeho sortimentu.
Nádherná reprezentativní skřínka pro uložení těch nejcennějších mincí z vaší sbírky. Skřínka má dvě vyjímatelná a jedno vestavěné plato s políčky pro mince. Dodává se ve třech provedeních s rozdíl
Královna Johana Pokřtěna v Senátu
Na tři desítky hostů si nenechaly ujít slavnostní prezentaci pamětní ražby vzdávající hold české královně Johaně z Rožmitálu.

Symbolický křest se uskutečnil v Rytířském salonku Senátu PČR. Kmotrami se staly 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a Lenka Tomešová z České manažerské asociace.

Lepší místo pro událost, které smyslem bylo představit medaili Johana z Rožmitálu, organizátoři zřejmě zvolit nemohli. Historické prostory Valdštejnského paláce dokonale umocnily atmosféru ceremoniálu. Jeho oficiální část zahájil profesor Václav Liška, předseda spolku Svatobor. Po něm pak promluvily „kmotry“ nové ražby Naděžda Goryczková, Lenka Tomešová a Alena Gajdůšková. Krátkou řeč pronesl také autor návrhu ražby akademický sochař Michal Vitanovský: jeho slova i výsledek jeho práce ocenili přítomní potleskem.
„Zpočátku jsem svoji účast bral jako společenskou povinnost, nakonec se z toho stalo velmi příjemné setkání se zajímavými lidmi. Těch formalit bylo opravdu minimum,“ zhodnotil umělec a zároveň publicista, který se netají zájmem o valdštejnské období i samotný Valdštejnský palác.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.



UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

INDIE Problematika katalogizace bankovek
Na území Indie, podobně jako u jiných států Indického poloostrova (Nepál,Pakistán)1 je v platnosti indická rupie

(v hindštině: रुपया, rupayā; angl. rupee), která je rovněž jako zákonná měna (vedle bhútánského ngultrumu) používána v Bhútánu, některých oblastech Nepálu a ve vybraných obchodech ve Velké Británii.

Její kód (ISO 4217) je INR, jako zkratky slouží rovněž iR nebo Re v singuláru a Rs v plurálu, neoficiálně také Indian Rupee se symbolem रू. Název rupie má indická měna společný s měnami několika dalších států v jihoasijském regionu. Jedna rupie se dělí na 100 paisů. Emitentem indických bankovek je Reserve Bank of India (भारतीय रिजरव् बैंक). V Ásámu a Západním Bengálsku ( což jsou vedle dalších spolkové indické státy) je rupie často nazývána taka (bangladéšská taka je měna sousední Bangladéše). Indická rupie není volně směnitelná, její vývoz i dovoz z Indie i do Indie je zakázán. Indické bankovky jsou řazeny mezi tzv. multiemisní, což znamená, že v rámci jedné katalogizace je možné odlišit větší počet bankovek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.



Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.

Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...

Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika