Jak se dělá mincovna (20)
Ražba pamětních medailí s portréty našich prezidentů
Rychle jsme pochopili jaký je rozdíl mezi mincí a medailí, když jsme na jaře roku 1994 začali chystat pamětní ražbu k 1. výročí vzniku mincovny. Přece není nic jednoduššího, k 1. výročí použít minci, která má ve své symbolice jedničku. Tuto záležitost jsme začali diskutovat s dr. Surgou a dr. Moravcem z ČNB. Vždyť na vzniku jablonecké mincovny se významnou měrou oba podíleli a první rok fungování mincovny je bilancí i jejich práce.
Češi si v roce 1918 splnili svoji dávnou tužbu a se Slováky vytvořili společný stát, jehož uspořádání nazvali republikou a do čela postavili prezidenta Tomáše Garique Masaryka. Pro Českou mincovnu nezbyla jiná možnost, než do svého medailového programu zařadit pamětní medaile, kter ými by portréty československých a později českých prezidentů připomínala. Blížil se rok 1998, tedy historický rok s magickou osmičkou na konci letopočtu, a tak mi připadalo vhodné otázku našich prezidentů otevřít. Masar ykovské téma nám bylo jasné, ale jak se v yrovnat s řadou dalších prezidentů a jejich historick ým odkazem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.
Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.
V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
