UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




MOSTY ČESKÉ REPUBLIKY
( 5 produktů v prodeji.)
Pamětní zlaté mince ČNB z cyklu Mosty České republiky. K dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013



Hyperinflace v Zimbabwe
Listopad roku 2007 byl v Harare teplý a vlídný, pokud se počasí týká. Blížilo se léto a já si uvědomovala, že ty Vánoce budeme sami, tedy my všichni – já, má rodina a mí přátelé v Harare, bez tradiční návštěvy z domova.

Jedním z důvodů proč si nepozvat návštěvu právě toho roku, byla neutěšené zásobování Zimbabwe běžnými potravinami a věcmi denní potřeby a prudká inflace, která úspěšně ožebračovala i ten zbytek pracovní placené síly v zemi.

Osobně jsem měla slušný zahraniční plat a doufala i v radikální změny po volbách, a inflaci jsem zpočátku vnímala jen jako obtížný prvek svého pobytu, s kterým se dá plánovitě žít. Byl to omyl. S inflací se dlouhodobě, když navíc přeroste v hyperinflaci, žít nedá. Je to boj o každou rychlou směnu, okamžitý nákup a stejně nakonec skončíte u bartrového obchodu. To jsem však toho listopadu ještě netušila... A dnes na to období dokonce vzpomínám s nostalgií, hodně jsem se poučila.
V únoru 2007 oznámila Rezervní Banka Zimbabwe zavedení tzv. třetího typu zimbabwského dolaru a současně vyhlásila boj proti inflaci, která byla již v té době čtyřmístná. Mezi březnem a červnem 2007 platila striktní nařízení o cenách základních surovin (jako mouka, máslo, vejce, mléko, ale i olej, cukr a maso), což se projevilo tím, že města přestala být zásobována, neboť prodejní ceny těchto komodit byly nižší než náklady na dopravu a přepravu. Celé země začala trpět chronickým nedostatkem benzínu a nafty a vcelku pravidelně se vypínal elektrický proud v celých čtvrtích. Z krásných alejí jacarand mizely jen trošičku seschlé větve na otop a papír, prázdné plastové lahve a obaly dosáhly maximální míry dalšího použití bez pokynů k recyklaci.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012.

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.



Zelené peníze 2012 Zvláštní ražby anglických panovníků
Už po šestapadesáté královna Alžběta II. stala hlavní postavou speciálního obřadu (jen čtyřikrát vynechala).

5. dubna tohoto roku rozdávala v Yorku starším poddaným takzvané Maundy money. Jedná se o velikonoční tradici (Maundy Thursday = Zelený čtvrtek), o níž jsou dochované záznamy už od dob krále Davida I. (1272–1307).

Kdysi na tuto slavnost vysílali králové (a královny) pouze své prostředníky. Panovník se tohoto ceremoniálu pravidelně zúčastňuje až od roku 1931, kdy Jiří V. položil základ této novodobé tradice a peníze distribuoval sám. Ovšem speciální mince pro tuto příležitost nechal razit už Karel II. (1660–1685). Tehdy nebyly mince ještě datovány. Od roku 1670 se mince příliš nezměnily.
Mince

Tradice ukládá panovníkovi, aby vždy na velikonoční čtvrtek rozdal potřebným starým občanům, které vybere a doporučí klér, zvláštní obnos peněz. Jednalo se vždy o váček se čtyřmi stříbrnými mincemi ( jejichž kupní síla se přirozeně časem měnila).

1 penny 0,5 g/11 mm
2 pence 0,9 g/13 mm
3 pence 1,4 g/16 mm
4 pence 1,9 g/18 mm

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika