Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
Cestujeme se zlatem: na Nový Zéland !
Jak se říká jiný kraj, jiný mrav. Tato stará pravda platí i když si budeme všímat exotických ritálů domorodých daňových úředníků při celní deklaraci zlatých mincí dovážených na Nový Zéland.
O co jde ? Každý evropan, který vlastní svou vlastní zlatou rezervu složenou z investičních zlatých mincí ví, že jsou osvobozeny od DPH. Kdo se zajímá ví, že proto, aby tyto mince splnily zákonné podmínky osvobození od DPH musí mít minimální ryzost zlata 900 tisícin. Většina zlatých mincí s tím nemá problém. Už koruny a zlatníky, které dodnes pamatují císaře pána Františka Josefa měly požadovanou ryzost a dodnes si je kupuje celá řada, převážně rakouských investorů. Ale ať již budeme považovat Evropu za pupek světa nebo ne, faktem je že v jiných zemích platí jiná pravidla pro danění zlatých mincí a Nový Zéland není vyjímkou.
Pojďme k jádru věci: tam kde se evropský úředník spokojí s ryzostí 900 tisícin, tam požaduje úředník-protinožec ryzost plných 999.9 tisícin. Z toho vyplývá že při návštěvě Nového Zélandu bude lepší nechat doma mince s nižší ryzostí. Jmenovitě mince Britannia, American Eagle, Krugerrand, a již dříve jmenované mince CK mocnářství. Vzít si můžete raději rakouské Filharmoniky, Maple Leaf nebo čínské Pandy.
Ale to není vše. Pokud máte požadované čtyři devítky ryzosti mince, je zde na Novém Zélandě jedno zda se jedná o minci zlatou nebo stříbrnou !
Opravdu fascinující exotika.
