E-shop Medaile znamení zvěrokruhu.





MEDAILE ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU
( 23 produktů v prodeji.)
Před mnoha tisíci lety lidé při pozorování oblohy zaznamenali, že Slunce a planety se na svém každoročním putování po obloze pohybují po stále stejné úzké stezce okolo Země. Tuto, kterou Řekové nazvali zodiakus, ,,zodiak' nebo ,,zvěrokruh', rozdělili astrologové na dvanáct rovných dílů označovaných jako ,,znamení'. Každému z nich odpovídalo určité souhvězdí - Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář nebo Ryby - a určité období roku. Podle postavení, které uvnitř zvěrokruhu zaujímají Slunce a planety, sestavují astrologové své předpovědi - horoskopy a přisuzují typ osobnosti jedincům narozeným v jednotlivých znameních. Osobnostní rysy typické pro různá znamení byly rozpracovávány po tisíce let.
Vzpomínka na Václava Havla
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem.

Na jaře roku 2009, pár měsíců poté, co vyšla moje kniha Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách 1918–1993–2008, za mnou přišel dlouholetý přítel, kolega a známý numismatik pan Jindřich Holna s otázkou: „Už má vaši knihu prezident Havel?“ Na moji odpověď, že nemá, mi k mému úžasu nabídl: „Když budete trochu trpělivý, zkusím zařídit, abyste mu ji v létě mohl osobně předat včetně toho, že vám jednu knihu podepíše.“

Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice. Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012



Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.

Odlišné postoje někdejších spojenců a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo, se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.

V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.

V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.

Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní se mnou jít.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.



Pražské groše Vladislava II. Jagellonského Úvod do problematiky
V roce 1300 byla v Kutné Hoře zahájena ražba pražského groše, patrně nejznámější české mince, která byla svého času bez obav přijímána obyvatelstvem nejen v českých zemích, ale dokonce si vydobyla pozici celoevropsky uznávané měny.

Pražské groše byly v hojné míře raženy rovněž za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516).

Ražby Vladislava II. Jagellonského patří k mincím, které se těšily a stále těší poměrně značnému zájmu numismatiků. Dlouhá Vladislavova vláda a tehdejší značná produkce kutnohorské mincovny se odráží v existenci celé řady jejich typů a variant a prakticky každý větší nově popsaný soubor přináší nějaké dosud nepodchycené ražby. Značný zájem o jeho groše pak dokládají početné příspěvky, které jsou jim věnovány, a to v podobě drobných článků popisujících některé neznámé ražby, rozborů mincovních depotů obsahujících nezřídka stovky či tisíce exemplářů i celkových typologických zpracování.
Jako nejstarší pražské groše Vladislava jsou v literatuře oprávněně uváděny mince, jejichž obraz, přirozeně kromě jména panovníka, koresponduje s ražbami Jiřího z Poděbrad (1458–1471), což neklamně svědčí pro stejného řezače želez.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika