Mince s biblickými motivy (2)
Volná řada zlatých desetišekelových mincí
V minulém čísle jsme nakousli tématiku izraelských pamětních mincí s biblickými motivy. Tyto mince nás budou provázet ještě dvěma čísly.
Babylónská věž
Další, sedmou mincí v řadě je 10 NIS z roku 2002 s motivem babylónské věže. Jak se uvádí v 1. Knize Mojžíšově 11,1-9 celá země byla jednotná v řeči i v činech. Lidé táhli na východ a usadili se v zemi Šineáru, tj. v Mezopotámii a začali budovat město a věž, jejíž vrchol dosahoval nebes. Bohu se jejich konání nelíbilo a proto zmátl jejich jazyky, aby si navzájem nerozuměli a rozehnal je po celé zemi. Avers je pojat nekonvenčně, opis je ve formě spirály, symbolizující turbulenci zmatku. V hebrejštině a angličtině „Babylónská věž Gen 11“ a název státu Izrael v hebrejštině, angličtině a arabštině. Hodnota 10 NIS. Na reversu jsou vyobrazeny stylizované městské hradby a hebrejský biblický text Gn 11,1-9 v podobě babylónské věže, jejíž vrchol stoupá do nebe, což umocňují znázorněná oblaka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
