Jak nekoupit falzum 3. část
K tématu falešných mincí se vracím daleko dříve, než jsem očekával.
K napsání dalšího pokračování mne přiměla skutečnost, že na
numismatickém trhu se začala objevovat falza vzácných československých
mincí. Mají svůj původ v Číně, kde jsou legálně průmyslově vyráběna,
protože jejich výroba stejně tak jako výroba mnohých jiných padělků není
dle tamních zákonů trestná. Jsou spolu s velkým množstvím raritních mincí
mnoha států celého světa oficiálně nabízena ke koupi na internetu, a to na
adrese internetového obchodu www.jinghuashei.com.
Případný zájemce si může vybrat především z obrovské nabídky mincí USA, a to od dolarů z let 1794 až 1804 přes různé půldolary, čtvrtdolary, 20centy, dimy a půldimy, tří a dvoucenty, měděné a stříbrné centy 1792 až po zlaté dvaceti-, deseti-, pětia dvouapůldolary.
Sběratelsky zajímavé jsou pro české numismatiky i ražby německé. Z nich jsou nabízeny různé 2tolary, např. augsburský 2tolar 1645 s titulem Ferdinanda III., KM:77, Dav.:5039, bavorský svatební 2tolar Ludvíka I. z roku 1842, KMG.:431.1, hannoverský 2 tolar/3 ½ gulden Jiřího
V. 1855 B, KMG.:229 nebo pruské 2 tolary 1841 A, 1842 A. Lze koupit i německé koloniální ražby, konkrétně 5 marku 1894 Nová Guinea nebo 2 marku 1893 a 1894, obě Německá Východní
Afrika.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
