LIDÉ A PENÍZE Za historií české měny do Brna
Česká národní banka připravila pro zájemce o historii naší měny dvě nové výstavy.
V prostorách brněnské pobočky si mohou návštěvníci prohlédnout expozici „Lidé a peníze“, která mapuje vývoj peněz na našem území od jejích prvopočátků až po současnost. Dále je možné navštívit výstavu „Krása ve skle a kovu“, představující dílo výtvarníka a medailéra Jiřího Harcuby. Obě stálé výstavy byly slavnostně otevřeny 6. prosince za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
Expozice ČNB „Lidé a peníze“ již 15 let plní v pražské centrále nezastupitelnou úlohu v procesu vzdělávání nejširší veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti. Její unikátnost tkví nejen v rozsahu sdělovaných informací, ale především v množství zajímavých předmětů, které si mohou návštěvníci prohlédnout.Také nově otevřená brněnská expozice, která vznikla v úzké spolupráci ČNB a Moravského zemského muzea, předkládá návštěvníkům prostřednictvím 32 panelů a 22 vitrín jedinečný pohled na historii peněz. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní dokumenty dokládající historii měnové politiky, platidla, padělky a ukázky ochrany peněz v minulosti a současnosti.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Ze světa kovových známek (11) Hrací známky I.
Ražba hracích známek má v Čechách poměrně dlouhou historii.
Spielmarky či známky
ku hře, jak se nejstarší nazývaly v obou úředních jazycích Českých zemí v období
Rakouska-Uherska, ale nedoznaly u nás tak velkého rozšíření jako v Německu, kde je
razily zejména norimberské ražebny od 19. století v tisících druzích.
Když ve druhé polovině 17. století skončilo počítání na linkách (viz M&B 4/2010, str. 11 ) a přestalo se užívat početních peněz, které ztratily svou původní funkci, jejich výrobci
ještě dlouho dále označovali své ražby jako početní peníze – Rechenpfennige, ačkoliv to byly žetony1 s obrazovými motivy zrcadlícími politickou situaci především v Německu či v zemi, kam směřoval jejich export. Od konce 18. století začali výrobci početních peněz značit své produkty ražené někdy ze stejných razidel, která byla užita u početních peněz, nejprve francouzsky Ietton, Jeton, později i německy Spiel Mark, Spielmarke a Spiel Münze2. V 19. století se špílmarky staly hlavním výrobním sortimentem norimberských ražeben, i když ještě ve druhé polovině tohoto století někteří výrobci patrně z tradice ojediněle některé ražby značili Spiel und Rechenpfennig. Ražbou hracích známek norimberské ražebny pokračovaly v tradici odvíjející se od konce 15. století. Dominantní postavení získala v této oblasti firma Lauer, činná doposud. Od 19. století byly v Německu ražené i speciální hrací známku pro určité karetní hry, jakými byly skat, poker, bridge, Boston či whist. Tento typ hracích známek české provenience není znám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
