Mince státu Mongolsko.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.

Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.

Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.

Češi nakoupili již několik tun zlata
V sousedních zemích vypukla zlatá horečka s nástupem finanční krize. Lidé ztrácejí důvěru v papírové peníze a raději si je mění za zlaté slitky a zlaté mince, dokud to jde.

Praha, 13.6.2009 - Méně movití zase nakupují oblíbené stříbrné mince American Eagle.

Češi však investují své úspory do drahých kovů pravidelně a dlouhodobě. Dokládají to statistické údaje ČNB.

Od roku 1993 kdy začala ČNB vydávat stříbrné a později i zlaté pamětní mince s českými motivy se vyrobilo 1 528 250 mincí ze stříbra o ryzosti 900/1000. Hmotnost stříbra obsaženého ve vyrobených mincích činila 17 880 kg.

Zlatých mincí bylo vyrobeno 165 260 kusů v pěti hmotnostech (1/10 oz, 1/5 oz, 1/4 oz, 1/2 oz a 1oz). K jejich ražbě bylo zapotřebí celkem 1 443 kg zlata nejvyšší ryzosti 999,9/1000.

V souvislosti s nedávno zveřejněným emisním plánem ČNB je patrné i množství zlata, které si pokračování ražby českých mincí z drahých kovů vyžádá.

Celková potřeba zlata pro ražbu 300.000 ks mincí v letech 2011-2015 představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 25 tisíc kusů pro jeden motiv cca 5,4 t.

Celková potřeba stříbra pro ražbu 1.250.000 stříbrných mincí představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 50 tisíc kusů pro motiv cca 18,2 t.

Je pravděpodobné že vedle sběratelů využije příležitost k nákupu českých mincí z drahých kovů i široká veřejnost. Objem zlatých rezerv držených českými občany tak vzroste na 6,8 tuny. To je přibližně polovina objemu zlatých rezerv, které drží sama ČNB.

Ve skutečnosti však bude objem privátních zlatých rezerv českých občanů mnohem vyšší. V uvedených statistikách ČNB totiž není zachycen objem investičního zlata ve formě zlatých cihliček, které ČNB neprodává.

ČNB neprodává ani zlaté mince, které vydává občanům přímo, ale prostřednictvím specializovaných prodejců. Mezi největší patří Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou a Zlaté Mince Numismatika v Obecním domě v Praze.

Mince státu Mongolsko

NEAKTIVNÍ COOKIES