UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.8.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.
E-shop Investiční zlaté medaile 1 kg.





INVESTIČNÍ ZLATÉ MEDAILE 1 KG
( 9 vyprodaných produktů.)
Investiční medaile z drahých kovů vydávané s omezeným, velmi nízkým nákladem. Zhodnocení investice je umocněno růstem poptávky na sběratelském trhu.
FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.

Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.

Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.



20. let Vídeňských Filharmoniků
Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.

Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.

Úspěšný příběh této zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí ( z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato ! ) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí Evropy.

V letošním roce slaví Vídeňský Filharmonik své dvacáté narozeniny. K tomuto výročí bude vídeňská mincovna vydávat mimořádnou edici těchto oblíbených mincí.

Ta je mimořádná především svými rozměry. Každá mince vydaná v rámci této jubilejní ražby bude vážit rovných dvacet troyských uncí. To je přibližně 622 gramů.

Autorem výtvarného návrhu mince je Thomas Pesendorfer. Na licní straně mince jsou velké varhany v Zlatém sále vídeňského Musikvereinu, sídla Vídeňské filharmonie a text "REPUBLIK ÖSTERREICH 20 UNZE GOLD 999,9 2000 EURO" udávající hmotnost, ryzost a nominální hodnotu mince. Rub mince zdobí hudební nástroje Vídeňské filharmonie a text "WIENER PHILHARMONIKER".

Ražba mince bude zahájena 16.10.2009. Tento den bude i určující pro stanovení konečné ceny těchto mincí.

Zájemci si ji však mohou rezervovat již nyní na stránkách www.Zlate-Mince.cz. Náklad mincí je omezen na cca 6000 ks. Více jich vydáno nebude. Na řadu sběratelů se proto vůbec nedostane.

Tato skutečnost je o to zajímavější že vídeňská mincovna je známá pro svůj konzervativní přístup k emisi mincí a tak je jisté že tato výjimečná ražba mincí se nadlouho nebude opakovat. "Velcí" Filharmonici proto zůstanou výjimečnými exempláři ve sbírkách numismatiků i v portfoliu investorů.

100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.

Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.

Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika