MINCE OSTROVA MAN Mincovnictví závislých území Britské koruny (1)
Ostrov Man, samosprávné britské korunní závislé území ležící v Irském moři mezi Británií a Irskem, je dnes v numismatickém světě známý díky četným pamětním ražbám.
Méně známý je fakt, že první mince na ostrově byly vyraženy norskými vikingy počátkem 11. století. Po staletích chaosu, kdy bylo oběživo Manu tvořeno soukromými ražbami a dokonce i koženými penězi, došlo roku 1709 k odlití první vládní ražby. Po prodeji ostrova Británii si Mann sice dokázal podržet samostatnost, ale ztratil vlastní oběživo, které znovu získal až díky decimalizaci roku 1971 a které se stalo jedním z významných příjmů ostrova.
Pod nadvládou vikingů, Skotska a Anglie
Po nájezdech vikingů koncem 8. století a následném osídlení ostrova norskými kolonisty se Království Manu stalo nedílnou součástí vikingského světa. Kontrola nad strategicky důležitým ostrovem střídavě přecházela mezi dvěma hlavními silami v regionu: Hiberno-norskými králi Dublinu a early z Orknejí. Králové Mannu měli počátkem 11. století silné vazby na dublinské vikingy, kteří razili své mince od roku 997. Prvními ražbami Mannu se proto staly penny z mincovny operující na ostrově mezi lety 1025-1065, ražené s pomocí importovaných razidel pro hibernonorský penny 2. typu z Dublinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Izrael vydává mince věnované pražským památkám.
Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Nagev - Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Přebal této sady mincí je věnován Praze. Židovské město pražské, založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím bylo dříve nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem let se původní osada vyvinula v Židovské město s vlastní samosprávou a soudnictvím. Dnes se tato část města nazývá Josefov. Mimořádný význam obce spočíval vedle její početnosti a kulturního i hospodářského bohatství také v tom, že až do poloviny 17. století zastupovala ve vztahu k panovníkovi a zemským úřadům všechny ostatní židovské obyvatele Čech. Přestože museli být pražští Židé uzavřeni v ghettu, omezit svůj kontakt s křesťany jen na obchod a označit své šaty znamením, prosperovali a přitahoval mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Židovské město pražské se tak svého času stalo největším židovským sídlištěm v Evropě. Ekonomickým a kulturním centrem. Pražští Židé za to vděčili zejména českým panovníkům, kteří jim za výhodné půjčky poskytovali řadu privilegií a ochranu. Svědectvím vysokého postavení obce byla stavba Staronové synagogy v poslední třetině 13. stol., kterou provedli kameníci královské huti.
Zlatým věkem pražského židovského ghetta bylo období panování Rudolfa II. na přelomu 16. a 17.století. Vrátil se zde hospodářský a kulturní rozkvět, byla mu potvrzena židovská privilegia. Několikanásobně vzrostl počet obyvatel a hodně se stavělo. V té době byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká. Také radnice a mnoho dalších soukromých i veřejných budov. Rozvíjely se služby a řemesla. V Praze působily známé talmudistické školy, vznikala tu význačná literární a vědecká díla, pracovaly tu hebrejské tiskárny. S tímto obdobím je spjata řada osobností židovské kultury a vědy, mj. kronikář David Gans, rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvořitel legendárního Golema, dvorní Žid a finančník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, astronom Josef Šelomo Delmediga a Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním městem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael.
Sada izraelských oběhových mincí věnovaných Praze je vydávána v mimořádně nízkém nákladu pouhých 1800 ks. Mince byly vydány v roce 2008.
