MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.
Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.
Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.
K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013