Zlato Mince



Investiční zlaté mince Austrálie

Australské zlaté mince s motivy klokanů jsou mezi sběrateli velmi populární a to zejména v Číně (po legalizaci vlastnictví zlata). Jsou opět raženy z ryzího zlata o hodnotě 0,999 a opět v pěti dostupných velikostech o průměru 14.10, 16.10, 20.10, 25.10, 32.10 mm a váze 0.05, 0.10, 0.25, 0.50 a 1.00 trojské unce.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Mistři české numizmatiky Josef Oplištil
Josef Oplištil patří k mladé generaci českých tvůrců pamětních medailí a mincí.

Vystudoval v Jablonci nad Nisou, kde nyní působí jako pedagog na Vyšší odborné škole se zaměřením na raženou medaili a minci. Josef Oplištil se pravidelně účastní soutěží vypisovaných Českou národní bankou.

Mezi dřívější známé práce Josefa Oplištila patří například návrh na zlatou pamětní minci Zámek Kačina (2004, ČNB), k těm posledním pak stříbrný medailon ke stému výročí narození legendární herečky Nataši Gollové, který letos v ydala Pražská mincovna. Přestože v jeho tvorbě nyní převládá nízký mincovní reliéf, rád se vrací i k sochařině. Josef Oplištil je ženatý, má dva syny, o nichž s úsměvem tvrdí, že jsou jeho největším současným koníčkem.

Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká. Kolik návrhů už jste stihl realizovat?

Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012



NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ
Platina

Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.

, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...