UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.8.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.
E-shop Novinky v nabídce.





NOVINKY V NABÍDCE
( 151 produktů v prodeji.)
Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.

V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.

Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

Japonská prefektura Shimane na nové stříbrné minci.
Japonská numismatika má pro české sběratele stále nádech exotických dálek.

Vsetín - Přiblížit ji může nová stříbrná mince ze série 47 Japonských prefektur. Tyto velmi zajímavé mince z ryzího stříbra vycházejí vždy několikrát do roka. I přes relativně vysoký náklad 100.000 ks jsou na trhu prakticky nedostupné. Důvodem je především to že jen malá část z celkového nákladu je uvolněna pro distribuci v zahraničí.

V prefektuře Shimane leží i mnoho staletí starý stříbrný důl který byl v loňském roce zanesen do seznamu světového dědictví UNESCO.

Série 47 Japonských prefektur se začala vydávat v roce 2008. Na sběratelském trhu se setkala s mimořádným zájmem. První mince - prefektura Hokkaido je již zcela vyprodána. Prefektura Shimane je teprve třetí mincí této sady.



Prodej zlata MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) hledá cesty, jak zvýšit své příjmy pro poskytování levných půjček chudým zemím.

MMF PRODÁ STOVKY TUN ZLATA
Washington – Součástí plánu, který zástupci členských zemí schválili letos v dubnu, je i prodej významné části zlatých zásob. Na trh organizace uvolní 403,3 tuny této komodity. Částku fond oficiálně odsouhlasil v září.

TRH DRAHÝCH KOVŮ NARUŠEN NEBUDE
Objem zlata, který chce MMF prodat, představuje přibližně osminu jeho zlatých zásob. Činitelé přitom slibují, že tímto počinem světový trh s drahými kovy nenaruší. Zlato bude totiž fond uvolňovat postupně v průběhu několika let a trhy budou vždy s předstihem upozorněny. Centrální světové banky od letošního září omezují prodej zlata z rezerv oficiálních institucí na 400 tun ročně a dvou tisíc tun v časovém rozmezí pěti let.

CENTRÁLNÍ BANKY ZÁJEM NEMAJÍ
Pro Mezinárodní měnový fond by bylo výhodné zlato prodávat přímo centrálním bankám. Podle agentury Reuters však žádná zájem neprojevila, takže se MMF bude muset obrátit na trh.

Víte, že …
Mezinárodní měnový fond je organizace přidružená k OSN? Za cíl si klade usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež se dostaly do hospodářských problémů. Vrcholným orgánem MMF je Sbor guvernérů, který zastupuje jednotlivé členské země. Fond sídlí ve Washingtonu ve Spojených státech Amerických a má 185 členů.

Mezinárodní měnový fond (anglicky International Monetary Fund) byl založen 22. července 1944 na Měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire. Následujícího roku v prosinci Články dohody podepsalo devětadvacet vlád, včetně československé. Ta se předtím, ještě jako vláda exilová, na přípravě smlouvy rovněž podílela. Finanční operace fond zahájil 1. března 1947. Společně s MMF (IMF) začala působit i jeho sesterská organizace Světová banka.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika