UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




NOVINKY V NABÍDCE
( 154 produktů v prodeji.)
Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.

Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.

Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.

Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.

Provinciální tokeny

Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

Medené mince Márie Terézie … a ich obeh v Uhorsku
Mincovníctvo Márie Terézie sa vyznačuje veľkou rôznorodosťou. Počas jej vlády sa produkovalo veľké množstvo rôznych typov mincí, ktoré prešli mnohými zmenami.

V tomto príspevku sa budem podrobnejšie venovať špecifickej téme, ktorou bola razba medených mincí. Tiež je dôležité vyjadriť sa k ich obehu na území dnešného Slovenska, kde bolo v posledných rokoch evidovaných niekoľko nových a nepublikovaných nálezov. Tie môžu napovedať viac o obehu týchto mincí v našich krajinách.

Razba medených mincí v habsburských krajinách patrí medzi veľmi zaujímavé javy. Ich produkcia bola vyvrcholením neúspešnej vojny s Pruskom v rokoch 1756-1763, ktorá je známa ako sliezska vojna. Habsburská monarchia v nej utrpela sériu drvivých porážok, po ktorých prišla o významnú hospodársku oblasť Sliezska. Po tomto období sa v Rakúsku spomalil hospodársky rast a nastali vážne ekonomické problémy. Z toho dôvodu bola razba drobných mincí drahá a uvažovalo sa o ich náhrade za medené mince. Najmenšie nominály boli nepraktické, lebo boli vyrábané na malých strieborných kotúčikoch, čo sťažovalo manipuláciu pri každodenných platbách. Preto boli nové medené mince oveľa väčšie a hrubšie, čo ešte zvýšilo ich dôveryhodnosť. Napriek tomu, že išlo o kreditné mince, hmotnosť medi v nich sa približovala hodnote kovu. Napríklad medený grajciar dosahoval úradnú hmotnosť až 11,38 g. Ich atraktivitu zvyšoval aj fakt, že uvedené mince boli mimoriadne prepracované aj po umeleckej stránke. Na uhorských medených minciach sa nachádzal portrét Márie Terézie. Na reverze sa nachádzala Madona s dieťaťom a nápisy boli umiestnené v krásnej barokovej kartuši. Tým sa zvýšilo aj estetické hľadisko týchto mincí. Napriek tomu, že sa prvé medené mince začali produkovať za vlády Márie Terézie v rokoch 1749-1750 vo viedenskej mincovni, ich skutočná razba sa začala až na začiatku 60-tych rokov 18. storočia. Patent o ich zavedení vyšiel síce v nemeckých a českých krajinách až 27. septembra 1760, ale s ich razbou sa začalo už v predchádzajúcom roku. S ročníkom 1759 totiž poznáme medené fenigy, ½-fenigy razené vo viedenskej mincovni, či poltury z Kremnice.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Ryba smrdí od hlavy aneb co neví ředitel GASK
V loňském roce jsme pomáhali řešit případ dvou sběratelů, kteří se podle úřadů dopustili pokusu o nelegální vývoz několika keltských mincí.

Jak se později vysvětlilo, jejich případ vyplynul zřejmě z neznalosti zákonů a již několikrát jsem při této příležitosti chválil uvážlivý postup příslušného odboru Ministerstva kultury. Mám za to, že v současné době jsou členové České numismatické společnosti i ostatní sběratelé o problematice vývozu mincí a ostatního sběratelského materiálu tak dobře, že by mohli jiným radit. Komu? Co třeba Janu Třeštíkovi, řediteli Galerie Středočeského kraje (GASGASGASK, bývalé Středočeské galerii)?

Proč zrovna jemu? V lednu a v únoru letošního roku probleskly médii krátké zmínky o sporném vývozu Picassova obrazu Sedící akt. Co se přihodilo? Shrnu jen stručně, příslušné články lze snadno dohledat na internetu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika