ZPRÁVA PRO SBĚRATELE MINCÍ ČNB: ČNB uzavírá objednávkové období na další emise mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 5000 Kč Hrad Švihov, 200 Kč První pražská defenestrace a 500 Kč Zahájení vydávání československých platidel
E-shop Novinky v nabídce.

Novinky v nabídce


= přehled zboží zařazeného do kategorie



NOVINKY V NABÍDCE
( 153 produktů v prodeji.)

Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Luboš Charvát Mistři české numismatiky
Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec.

Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Rád ale zpracovává také portréty. Luboš Charvát má rozvinutý smysl pro humor, díky němuž je oblíben i mezi studenty.

Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo především rytectví.

K nízkému reliéfu se však pravidelně vracíte a vaše návrhy rozhodněv propadlišti dějin nekončí. Čím vás práce medailéra přitahuje?

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.

Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.

Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.

Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.

Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Bankovky, které neplatí Varianty účelových tisků
Sběratelé vědí, že bankovka je charakterizována jako cenný papír (=cenina) s danou nominální hodnotou sloužící jako bezúročný platební prostředek.

Bankovky jsou vydávány v drtivé většině centrální bankou toho kterého státu. Zjednodušeně řečeno v uvedeném případě se jedná o tzv. legální finanční prostředky (bankovní peněžní a ceninový sektor). Vedle platných bankovek je možné definovat skupinu bankovek nelegálních (nebankovní peněžní a ceninový sektor), do které zařazujeme několik bankovních variant.

Pekelné bankovky
Pravděpodobně nejstarší formou bankovek z kategorie nelegálních jsou tzv. hell banknote (doslovný překlad pekelné peníze; hell bankovky). Jejich první tisk je zaznamenán již v počátcích 19. století na území Číny. Také v našich podmínkách tuto variantu známe a dokonce je možné ji zakoupit na stránkách veřejných aukcí. V rámci této skupiny bankovek se rozlišují varianta naturální (HBN; nejčastěji portrétová ) a varianta označována jako fine arts (HBA; s nádechem výtvarného umění).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika