UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




NOVINKY V NABÍDCE
( 154 produktů v prodeji.)
Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Bankovky Nepálu (1) Poznámky ke kategorizaci
U bankovek Nepálu je možné setkat se s odlišným kategorizováním. Pro lepší orientaci uvádíme v následující tabulce stručný výčet a popis možného značení.



Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012



Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace.

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.

Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011



200 ŠEKELŮ Nová bankovka Izraele
Izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dala v prosinci loňského roku do oběhu novou dvousetšekelovou bankovku.

Bankovka postupně nahradí od roku 1999 v oběhu se nacházející starší typ červené dvousetšekelové bankovky s portrétem třetího izraelského prezidenta Zalmana Šazara (1889–1974).

Nová bankovka má rozměry 71 × 150 mm a převažující barva na ní použitá je modrá. Na lícní straně zdobí bankovku portét významného židovského básníka, spisovatele, novináře a překladatele Nathana Altermana. Alterman se narodil roku 1910 ve Varšavě a v patnácti letech se s rodinou přestěhoval do tehdejší britské mandátní Palestiny. Když mu bylo devatenáct let, odjel na studia do Francie, kde studoval nejdříve na pařížské Sorboně a poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Nancy, kde získal titul zemědělského inženýra. Roku 1932, po svém návratu do Palestiny začal Alterman pracovat v zemědělské škole Mikve Jisrael nedaleko Tel Avivu, ale později se živil již jako novinář, básník a spi sovatel.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika