E-shop Novinky v nabídce.





NOVINKY V NABÍDCE
( 163 produktů v prodeji.)
Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
Bohuslav Martinů
Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.

Jablonec nad Nisou - Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.

Buhuslav Martinů byl světově proslulým českým hudebním skladatelem moderny 20.století. Jeho umělecký vývoj prošel od impresionismu přes neoklasicismus, expresionismus a inspiraci jazzem až k ryze vlastnímu kompozičnímu stylu.

Jeho tvorba dosáhla asi 300 skladeb, většina z nich byla vydána ve světových nakladatelstvích a hrána po celém světě.

Tato nová česká pamětní medaile je zároveň věnována Poličce. Rodišti Bohuslava Martinů.

Medaile je ražena ze stříbra nejvyšší ryzosti 999/1000. Má průměr 50 mm a váží 42 gramů. Náklad těchto medailí je přísně omezen na 1.000 ks, které se razí v provedení špičková kvalita.

Autorem výtvarného návrhu této medaile je pan Jaroslav Bejvl. Rytecké úpravy provedl Lubomír Lietava. Minci razila Česká mincovna.



Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace.

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.

Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (17) Dynamika neurozených
S mírným zjednodušením se dá říci, že 19. století patřilo „třetímu stavu“ – měšťanstvu.

V Českých zemích to bylo patrné zejména v druhé polovině století. Příčinou jistého zpoždění, proti jiným evropským zemím, byla nutnost překonat provincializmus, do kterého se Čechy a Morava dostaly v rámci monarchie v předchozím období. Ve změněné společenské atmosféře se měšťanstvo rychle stávalo vůdčí silou národní emancipace. Z českých měšťanských rodů pocházela řada významných osobností české politiky, vědy a kultury. Jen solitérně zde nacházíme zástupce šlechty. Centry této nové společenské dynamiky byla města.

Budějovický krejčí Joachim Schmid v rozpacích převracel v prstech medaili krajinské výstavy otevřené roku 1884. „Pěkná, ano, hlavně ty figury, co ukazují všechna řemesla. I městský znak na druhé straně je jak má být. Ale co ten dvojjazyčný nápis. Nevím, nevím, jestli těm Čechům nějak moc neustupujeme. Aby se nám to nakonec nevymstilo.“ Medaile ale měla úspěch a mnoho návštěvníků si ji vezlo domů, aby jim i po létech výstavu v Českých Budějovicích připomínala.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.



K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika