Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.
Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.
V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (44)
Známky Žatce II.
Po žateckých nouzovkách a ražbách Měšťanského pivovaru se nyní zastavme u známek vydaných hostinci, kterých bylo ve městě, jež teprve koncem 19. století dosáhlo tisícovky1 domů, na dnešní poměry neobyčejné množství.
V druhé polovině 19. století se počalo v Žatci rozmáhat pohostinství moderního typu. Potřeba organizování chodu pohostinské branže v městě si vynutila na přelomu 80. a 90. let 19. století založení Společenstva hostinských, které mělo na dění v oboru významný vliv. Spolek, který měl i venkovské sekce, se zabýval přidělováním koncesí, posudky, daňovými otázkami, vyřizováním smluv s pivovary a řešil mnoho dalších profesních zájmů. V letech 1889–1941 v Žatci vycházely téměř každoročně adresáře, které krom jiného mapovaly všechny živnosti ve městě, hostinské nevyjímajíce. Od posledního decennia 19. století do počátku 40. let minulého století se tak lze v adresářích setkat v Žatci se 1452 názvy pohostinských podniků všeho druhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
