UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




SMART MINCE STŘÍBRO
( 5 produktů v prodeji.)



SADY STŘÍBRNÝCH MINCÍ ČR
( 2 produktů v prodeji.)
Sady stříbrných pamětních mincí ČNB. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz. Doplňte svou sbírku o sadu stříbrných pamětních mincí ČNB



JEDNOTLIVÉ STŘÍBRNÉ MINCE ČR
( 58 produktů v prodeji.)
Stříbrné pamětní mince ČNB. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz. Doplňte svou sbírku o stříbrné pamětní mince ČNB
Stříbrné pamětní mince ČNB. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz. Doplňte svou sbírku o stříbrné pamětní mince ČNB
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Alžběta Slámová: Medailérství je škola na celý život Mistři české numismatiky
Čtyřiadvacetiletá výtvarnice Alžběta Slámová patří k výrazným talentům nastupující generace mladých českých medailérů. Její první ražbou se stala plaketa, kterou navrhla v roce 2011 jako součást své diplomové práce.

Už o rok později se zařadila po bok umělců zapojených do programu Kalendárium Pražské mincovny s medailony věnovanými založení Tělocvičné jednoty pražské a památce Antonína Langweila. Rodačka z Jablonce nad Nisou své umělecké sklony nepromítá pouze do nízkého reliéfu: zabývá se také grafikou a miluje vážnou hudbu, která se jí stala životní zálibou i prostředkem k relaxaci. Jako houslistka působila Alžběta v řadách Jabloneckého komorního orchestru.

Kde jste brala inspiraci při tvorbě návrhu pro medaili, která připomíná Antonína Langweila?

Nejdříve jsem samozřejmě použila internet, jako nejdostupnější pramen informací. Výhodou je, že Langweilův model Prahy byl digitalizován, takže jsem si ho mohla virtuálně prohlédnout. Samotná Praha, průhledy mezi krásnými budovami, její věže a brány mi nabídly kompoziční řešení na výšku, které je použito u obou stran.

Popište prosím svůj návrh.

Portrét Antonína Langweila i motiv Prahy se odehrávají v obdélníkovém pásu probíhajícím středem medaile. Čisté plochy, které oba motivy ohraničují, symbolizují hladkou plochu papíru, se kterým Antonín Langweil den co den přicházel do styku, ať už jako kreslíř či grafik, především však jako trpělivý architekt papírového modelu Prahy.
Při modelování jsem se inspirovala jeho vlastními autoportréty, které se nám dochovaly.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (1) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – František II.)
V minulých číslech M&B jsme se seznámili s nejdůležitějšími historickými událostmi, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí.

Kromě toho byly představeny oficiální inaugurační a holdovací ražby vládnoucích habsburských panovníků v provinciích Brabant a Flandry.

Jednalo se medaile a žetony císaře Karla VI., jeho dcery Marie Terezie a jejích synů z dynastie habsbursko-lotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. Přehled oficiálních ražeb uzavřely medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II. Již v loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur.1 Další část tohoto pojednání opět přináší přehled zajímavých pamětních ražeb, které připomínají, jak v průběhu 18. století některé provincie a města v Rakouském Nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům. Než se ale začneme plně zabývat zmíněným tématem, vrátíme se ještě krátce téměř na samý začátek vstupu Habsburků do historie nizozemských provincií a to prostřednictvím několika pozoruhodných a krásných ražeb připomínajících sňatek devatenáctiletého habsburského arcivévody Maximiliana (pozdější římský král a císař Maximilián I.) s Marií, dcerou Karla Smělého2 a dědičkou Burgundska.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

Slovenská koruna Stručná historie jedné měny
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.

O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.



Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.

V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.

Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní se mnou jít.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika