UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




SBĚRATELSKÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 16 produktů v prodeji.)



OBĚHOVÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 2 produktů v prodeji.)
Vyberte si u nás sadu oběhových mincí Austrálie a rozšiřte svou sbírku. K dostání na zlate-mince.cz



MINCE S DRAHOKAMY
( 4 produktů v prodeji.)



INVESTIČNÍ ZLATÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 3 produktů v prodeji.)
Australské zlaté mince s motivy klokanů jsou mezi sběrateli velmi populární a to zejména v Číně (po legalizaci vlastnictví zlata). Jsou opět raženy z ryzího zlata o hodnotě 0,999 a opět v pěti dostupných velikostech o průměru 14.10, 16.10, 20.10, 25.10, 32.10 mm a váze 0.05, 0.10, 0.25, 0.50 a 1.00 trojské unce.



AUSTRALIA DREAMING - PLATINOVÉ MINCE
( 5 produktů v prodeji.)
Platinové mince špičkové kvality s aboriginskými motivy. Rozšiřte svou sbírku o tyto platinové mince. K dostání na zlate-mince.cz
Platinové mince špičkové kvality s aboriginskými motivy. Rozšiřte svou sbírku o tyto platinové mince. K dostání na zlate-mince.cz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.

Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.

Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.



Úvod do grošového období (5) České mincovnictví grošové doby (1)
Česká měna denárová – měna lehkých, zrnem proměnlivých a i několikrát do roka stahovaných denárů – vzala v Čechách za své rokem 1300.

Přestože se denárový systém dočkal parciální změny již v druhém desetiletí 13. století zaražením tzv. brakteátů, dochází k celkové rekonstrukci české měny až reformou krále Václava II. (1278 – 1305).

„Poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, kteří měli v takových záležitostech tak velkou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, kter ý je zavedl.“ Tak líčí Zbraslavská kronika sepsaná v letech 1314–1317 Petrem Žitavským vznik vskutku nejslavnější české mince. Na sklonku roku 1299 dlel v Itálii kancléř krále Václava basilejský biskup Petr z Aspeltu. S jeho návratem do Čech vystupují ve službách králových i tři zmínění italští f inančníci Rinieri, rytíř Appardo a Cino.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011

Zlaté cihly bez čísla stojí o 19 procent víc než ty číslované !
Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.

Praha - Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.

Již v roce 2004, po vstupu ČR do Evropské unie bylo investiční zlato osvobozeno od DPH a stalo se skutečným a vyhledávaným investičním nástrojem. Díky tomu mohou i fyzické osoby nakupovat zlaté cihly a zlaté mince jako investiční instrument bez nutnosti odvádět z tohoto nákupu jinak obvyklou daň z přidané hodnoty. Ta přitom činí plných devatenáct procent hodnoty investice.

Osvobození od nutnosti odvádět DPH se však netýká všech zlatých předmětů. Zlaté šperky, zlaté nugety nebo zlaté plakety, medaile, plastiky, sošky a další umělecká díla jsou daní dále zatíženy.

Stejně tak mince jejichž ryzost neodpovídá hodnotě stanovené zákonem ( 900 tisícin ) nebo slitky, které nejsou vyrobeny v několika málo certifikovaných rafinériích. Taktéž velmi staré mince ( pocházející z let před r. 1800 AD) na, které se už nahlíží jako na starožitnosti ztrácí v očích investorů tuto atraktivní výhodu.

Nyní po pěti letech přichází český stát s dalším omezením. Zlaté slitky, které se mohou prodávat bez daně musí mít vyraženy vlastní číslo, podobně jako jsou číslem označovány třeba bankovky.

Jaký účel tím český zákonodárce sleduje a kde se inspiroval však zůstává odborníkům nadále nejasné.

Je totiž známým faktem že některé certifikované rafinérie produkují jak číslované tak i nečíslované slitky ve stejné kvalitě, ve stejných technických parametrech a prodávají je ve stejný den za stejnou cenu bez ohledu na to zda slitky mají číslo nebo ne.

Praxe pak přináší řadu otázek na, které nějak chybí odpověď.

Nad vším však zůstává především etický rozměr této novely zákona o DPH. V jaké situaci je dnes investor, který si zvolil a nakoupil slitky firmy a která slitky nečíslovala, místo slitků firmy B, která číslovala ? Nevadí mu nenadálá změna jeho investičního zlata na neinvestiční zlato během jednoho dne ? Nevadí mu změna pravidel "uprostřed hry" ? Možná ano, ale nebyl tázán.

Názor veřejnosti ( laické ani odborné ) na tuto změnu v zákoně o DPH nebyl jejími navrhovateli jak se říká "vykomunikován". Ale ten kdo čte poctivě každý zákon přijatý naší sněmovnou nemůže být překvapený. Bude-li mít letos v Čechách problém se zpětným prodejem těchto nečíslovaných zlatých slitků, může tak učinit bez problémů v sousedních zemích.



Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.



Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika