Australia Dreaming - stříbrné mince

Nejdražší kabelka na světě v sobě ukrývá přes dva tisíce diamantů
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.

Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.

Dnes stojí nejdražší kabelka světa přibližně milion britských liber, což je asi 30 milionů korun.

Platinová kabelka je posázená více než dvěma tisíci diamantů (celkem 208 karátů).

Diamantový pásek může šťastná majitelka sejmout a ozdobit jím svůj krk. Jedná se totiž o speciálně navržený náhrdelník. Oddělit můžete i velký osmikarátový diamant ve tvaru srdce a ten pak nosit jako brož.

Na londýnském klenotnickém veletrhu se kabelka těšila největšímu zájmu a stala se jedním z nejdražších vystavovaných kousků. Své budoucí majitelce zaručí, že bude na každé akci středem pozornosti, ať už jí bude kabelka nedbale viset na rameni, a nebo její dekolt bude zdobit neobvyklý náhrdelník zvýrazněný broží připíchnutou na šatech.

V současnosti platinová kabelka putuje po britských VIP buticích, kde je vystavována.

Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.

Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.

Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.

Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012