E-shop Australia Dreaming - platinové mince. Přehled kategorie.





SBĚRATELSKÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 16 produktů v prodeji.)



OBĚHOVÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 2 produktů v prodeji.)
Vyberte si u nás sadu oběhových mincí Austrálie a rozšiřte svou sbírku. K dostání na zlate-mince.cz



MINCE S DRAHOKAMY
( 4 produktů v prodeji.)



INVESTIČNÍ ZLATÉ MINCE AUSTRÁLIE
( 3 produktů v prodeji.)
Australské zlaté mince s motivy klokanů jsou mezi sběrateli velmi populární a to zejména v Číně (po legalizaci vlastnictví zlata). Jsou opět raženy z ryzího zlata o hodnotě 0,999 a opět v pěti dostupných velikostech o průměru 14.10, 16.10, 20.10, 25.10, 32.10 mm a váze 0.05, 0.10, 0.25, 0.50 a 1.00 trojské unce.



AUSTRALIA DREAMING - PLATINOVÉ MINCE
( 5 produktů v prodeji.)
Platinové mince špičkové kvality s aboriginskými motivy. Rozšiřte svou sbírku o tyto platinové mince. K dostání na zlate-mince.cz
Platinové mince špičkové kvality s aboriginskými motivy. Rozšiřte svou sbírku o tyto platinové mince. K dostání na zlate-mince.cz
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.



Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.

Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.

Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Pamětní medaile České republiky Z prezentace nové medaile
Náš přední medailér Otakar Dušek, proslulý experimentálním přístupem k oboru, předváděl 28. října v Národním muzeu svou novou medaili.

Pro ty, kdo se této příjemné akce nemohli zúčastnit, se nám podařilo alespoň ukrást projev autora. Tady je:

„Je tomu zhruba šest týdnů, kdy jsem se vrátil z Holandska, kde jsem měl v ýstavu a kde jsem převzal Van der Veenovu cenu v Teylerově muzeu. Při této pří ležitosti jsem byl pozván na několik neformálních večeří s holandskými numismatiky, umělci a novináři. V průběhu těchto večeří se vždy stočila řeč na Českou republiku. Když o tom tak zpětně přemýšlím, hovořilo se prakticky v ýlučně o třech tématech. Byla to jednak vzpomínka na Václava Havla – státníka, kterého si Holanďané velice váží. Dále pak bylo probíráno skandální zacházení s f inančními prostředky Evropské unie v České republice. Přiznám se, že tohle se neposlouchalo zrovna příjemně. Poslední téma bylo spíše na odlehčení. Někteří Holanďané totiž viděli ten, dnes již legendární souboj prezidenta Václava Klause s chilským perem, kdy pero nedostalo prakticky žádnou šanci a záhy prohrálo a zbyla po něm v Chile jen prázdná krabička.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika