Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.
Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.
Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Stojící panovník a heraldický orel Velmi vzácný pražský dvoutolar Rudolfa II. z roku 1601
Přibližně před rokem jsem na stránkách časopisu M&B (2/2013) numismatickou veřejnost upozornil na unikátní jáchymovskou ražbu – dvoutolar se značkou mincmistra Pavla Hofmanna z roku 1590 typu: poprsí panovníka/ letící „abondiovský“ orel
. Je proto dosti překvapivé, ale o to více pro českou numismatiku důležité, že se v relativně krátké době podařilo podchytit další novou, v numismatické literatuře a odborném tisku dosud nepopsanou, českou dvoutolarovou ražbu.
České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se vyskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně zřídka. Ve vybraných věhlasných a známých sbírkách byly zastoupeny celkově asi jen 60 kusy a z toho se v jedné třetině případů jednalo o ražby pocházející z pražské mincovny.2 Není podle mě od věci, nejprve si znovu připomenout pár základních informací souvisejících s tímto vzácným nominálem. K nim především počítám skutečnost, že po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.